Český rozhlas chce spustit celoplošnou stanici, která by nabízela pouze zpravodajství a publicistiku bez písniček. Čím přesvědčí Radu Českého rozhlasu, která momentálně spíše škrtí expanzi veřejnoprávních stanic, vysvětluje programový ředitel Richard Medek.
Již nyní má Český rozhlas čtyři celoplošné stanice, tři speciální a řadu regionálních. Zpravodajsko-publicistický má být Radiožurnál, mluvené slovo je na Rádiu Česko nebo na Českém rozhlasu 6. Je skutečně další okruh potřebný?
Máte pravdu, že Český rozhlas má několik aktivit v oblasti zpravodajsko-publicisticky zaměřeného mluveného slova. My vlastně nevytváříme novou stanici, spíše kompilát již existujících pořadů. Podívejte, Radiožurnál se neustále potýká s problémem hudební dramaturgie. Aby ta stanice byla pro většinu posluchačů stravitelná, hudba tam zůstat musí. Ale můžeme také vytvořit kompilát mluveného slova pro ty, kteří z rádia nechtějí poslouchat hudbu.
Které stanice by na tomto, jak říkáte, kompilátu spolupracovaly?
Máme jich dvacet a vedle Radiožurnálu, Rádia Česko a Českého rozhlasu 6 se můžou zapojit svými publicistickými pořady i Leonardo, Praha a regionální studia. Alespoň v takovémto znění jsem projekt předložil před dvěma měsíci Radě Českého rozhlasu. Mou koncepci ovšem úplně nepřijala a navrhuje zjednodušení, tedy využívání obsahu Rádia Česko, Českého rozhlasu 6, popřípadě Radiožurnálu. To je pro mne také přijatelné.
Šlo by o celodenní vysílání?
Navrhujeme zahájení vysílání každý den v 6.00 a ukončení o půlnoci.
Když mluvíte o kompilátu, znamená to, že stanice by neobsahovala žádné vlastní pořady?
Zpočátku ne, ale nevylučuji, že by k rozvoji došlo.
Jaký podíl programu by dodávaly již existující stanice?
Největší část, až šedesát procent, by poskytovaly Rádio Česko a Český rozhlas 6. Asi dvacet procent programu by dodal Radiožurnál a zbytek Praha, Leonardo a regiony.
Rádio Česko je all news rádio s aktuálními informacemi a těžko si představit reprízy tohoto programu. Znamená to, že by váš kompilát vysílal paralelně s Rádiem Česko?
U Česka to ani jinak nejde.
A to radě nevadí?
Výhradu rady chápu spíše v angažování Prahy, Leonarda a regionálních studií.
Podle dřívějších informací by měl kompilát vysílat na dlouhé vlně. Tam je nyní pouze Radiožurnál. Co s ním?
Radiožurnál by tím o dlouhou vlnu přišel.
Momentálně jsou v trendu velmi krátké vlny, které poskytují dostatečnou kvalitu i pro hudební složku programu, a proto je využívají soukromé stanice i Český rozhlas. Neobáváte se, že kompilát si na dlouhé vlně naladí jen málo lidí?
Většinový posluchač je skutečně zvyklý na velmi krátké vlny. Ale třeba i České rozhlas 6 vysílá na středních vlnách a posluchače si našel. Jde-li o dlouhou vlnu, pak podle posledního průzkumu - pokud uvažujeme ne pouze příležitostný, ale obvyklý poslech na dlouhé vlně - lze předpokládat, že jde přibližně o 120 tisíc posluchačů v týdnu a asi 74 tisíc z denního poslechu, přičemž se tam dá naladit pouze Radiožurnál, který vysílá hlavně na velmi krátkých vlnách. Pokud nabídku rozšíříme a lidé se o ní dovědí, pak si ji i naladí. Toho bych se nebál.
Rozhlas nemůže digitalizovat ve standardu DAB, protože potřebný dvanáctý televizní kanál zatím není uvolněn. Z tohoto pohledu je iniciativa k založení kompilátu pochopitelná. Na druhou stranu jsou dlouhé vlny považovány za již uzavřenou kapitolu v rozhlasovém vysílání. Nesetkáváte se s tímto názorem?
Ano, provoz dlouhé vlny je drahý a není vhodná pro šíření muziky. Pro komerční sféru je nepoužitelná. My sledujeme jiné cíle. Dlouhá vlna je stále lehce dostupná, díky přesahům za hranice vytváří jméno Českému rozhlasu i v zahraničí a můžeme takto rozšířit nabídku pro skupinu posluchačů preferujících mluvené slovo. A svým způsobem si připravujeme obsah pro digitální vysílání.
Nebylo by rozumnější rozšířit vysílání Rádia Česko na velmi krátkých vlnách, které si půjčujete od BBC?
VKV frekvence BBC si nepůjčujeme, BBC přebírá pořady Rádia Česko a plní tak licenční podmínky, které pro vysílání v ČR dostala od RRTV. Takže jakékoliv další rozšiřování českého vysílání na frekvencích BBC by muselo znamenat změnu těchto licenčních podmínek BBC.
Pokud jde o peníze, kolik provoz vysílačů pro dlouhou vlnu stojí?
Asi 25 milionů korun ročně.
A jaký počet posluchačů byste chtěli oslovit?
Pokud se na dlouhé vlně budeme pohybovat v těch číslech jako doposud, budu spokojen.
Název pro kompilát jste už vybrali?
Návrhů je několik, ale nejsme rozhodnuti.
Kdo bude stanici řádit? Vy? Nebo jiný manažer či manažerka?
To je v tuto chvíli zatím bezpředmětné.
Alespoň mi tedy řekněte, kdy začne kompilát vysílat.
Původně jsme chtěli zkušebně začít v létě a řádně od 1. září. Nyní se start pozdrží, ale do konce roku bychom rádi vysílání zahájili.
Foto: Český rozhlas, Profimedia
