Na dveřích pražských domů se objevily tajemné značky. Zemřel význačný český architekt a hlavně mecenáš české vědy a kultury Josef Hlávka. V týdnu mezi 10. a 16. březnem 1908 noviny také bedlivě sledovaly zdravotní stav nemocného císaře Františka Josefa I., který už na rakouském trůnu seděl šedesátý rok.
10. BŘEZEN 1908
Ministerstvo vnitra varovalo před vystěhováním do Kanady. „Finanční a obchodní krise, kterou již několik měsíců postiženy jsou Spojené státy americké, nezůstala také bez účinku na Kanadu. Následkem toho nařídila kanadská vláda zvláštní omezení při stěhování," upozorňovalo ministerstvo. Hospodářská krize v USA a Kanadě s vyznačovala „propouštěním dělníků značných rozměrů". Desetitisíce emigrantů se navracelo domů do Evropy a například nádraží v Bohumíně, které bylo důležitým mezinárodním železničním uzlem, zažívalo denní nápor mnoha stovek navrátilců, především z Haliče a Uher. „Za těchto okolností musí se tuto dobu důtklivě zrazovati před stěhováním se do Kanady."
Pražský zlatník Jindřich Minihofer se pokusil podvést svého parťáka Václava Práška. Vyloupil společný zlatnický krám v Jakubské ulici na Starém Městě, ale případ ohlásil jako krádež. Policie záhy odhalila, že jde o fingovanou zlodějinu. „Při zevrubné prohlídce zjištěny některé velice podezřelé okolnosti. Pokladna byla otevřena pravým klíčem a i dvéře byly otevřeny řádným klíčem."
11. BŘEZEN 1908
Sotva národ pohřbil jednoho velikána, zesnul druhý. Po básníku Svatopluku Čechovi (+ 23. února 1908) zemřel ve středu 11. března Josef Hlávka, architekt, stavitel a asi vůbec největší český mecenáš v dějinách českých zemí. Za svůj život rozdal jeden a půl milionu korun, což byly tehdy nevídané peníze (za 5 tisíc korun se dala pořídit menší vilka, vesnický dům stál polovinu). Jeho kritici však Hlávkovi vyčítali přílišnou loajálnost k rakouské koruně. „Zemřel konservativec - konservativec svými názory politickými stejně jako sociálními. Jeho názory patří zastaralé minulosti, ale jeho díla české budoucnosti. A to je konečně největší chvála, jakou si člověk může zasloužit," uvedl jeden z mnoha novinových nekrologů. Hlávkova nadace (Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových) skutečně přežila celé století od smrti zakladatele, činnost dokonce vyvíjela i za komunistů a dnes mimo jiné uděluje prestižní Cenu Josefa Hlávky pro výjimečně úspěšné studenty a absolventy škol do 33 let. Nadace podnes spravuje i Hlávkovu kolej v pražské Jenštejnské ulici, na které jsou ubytování talentovaní studenti s problematickým sociálním zázemím.
12. BŘEZEN 1908
Rakouský ministerský předseda baron Beck jednal s moravskými poslanci o založení univerzity na Moravě. K dohodě nedošlo, delegace se nedokázala dohodnout ani na sídelním městě nové univerzity, hovořilo se o Brnu, Olomouci i Kroměříži. Tisk se k takovému handrkování vyjádřil dosti pohrdavě: „Člověk už věru musí býti připraven, že žádná ostuda ani pošetilost není dost velká."
13. BŘEZEN 1908
Na dveřích pražských domů objevily se tajemné značky, nad jejichž původem vedl tisk zajímavé úvahy. „Jsou to značky lupičů, jimž sděluje se, kde a kdy by bylo lze vykrásti nějaký byt. Obyvatelstvo je tím nemálo znepokojeno, neboť krádeže v Praze jsou velmi časté," uvažoval jeden z dobových novinářů.
14. BŘEZEN 1908
Následující zpráva nevyžaduje příliš komentářů. Pilo se, pije se, bude se pít! „Nádeník Antonín Vašenda z Kozlovic byl v sobotu dne 14 t. m. večer po výplatě na silnici v Palkovicích opilý nalezen. Místní policie dopravila ho do jakés kůlny, kde ho našli druhého dne mrtvého. Panuje domněnka, že zemřel následkem otravy alkoholem. Soudní vyšetřování zavedeno."
15. BŘEZEN 1908
Vídeňská policie zveřejnila únorovou statistiku sebevražd v hlavním městě habsburské říše. „V únoru událo se ve vídeňském policejním obvodu 42 samovražd, z nichž 13 ženských. V únoru loňského roku pouze 33."
16. BŘEZEN 1908
Císař František Josef opět marodil. Zpráva z 16. března ale přinesla optimistické vyhlídky: „Ve zdravotním stavu císaře nastalo zlepšení. Kašel již ustal. Císař zůstane až do úplného uzdravení v Schönbrunnu."
Tentýž den oznámil anglický král Eduard, že počátkem srpna přijede na tři týdny do svých oblíbených Mariánských Lázní. V letech 1897 až 1909 navštívil lázně celkem devětkrát.
Foto: archiv
