Epidemie cholery zabíjí v Rusku tisíce lidí. Jen za druhý srpnový týden roku 1910 onemocnělo v carské říši 23 944 osob. "Z nichž 10 743 zemřelo," oznamuje úřední zpráva obyvatelům Prahy. Není divu, že se po takové informaci šíří panika i v hlavním městě českých zemí. V Bruselu hoří výstaviště Světové výstavy a císař František Josef I. slaví osmdesátku.
Letní epidemie cholery děsí střední Evropu. Srpnové zprávy z Ruska znějí hrozivě, vždyť třeba jen v průběhu 21. srpna 1910 oznamuje Petrohrad stovky nově nakažených, z nichž 12 ještě ten den zemře. "Cholera hrozí netoliko v Rusku, nýbrž i v Itálii," upozorňuje v té době český tisk.
Kde hledat pařeniště cholery?
Na Habsburskou monarchii tak číhá nebezpečí hned ze dvou stran. Za rakouskými hranicemi u Krakova, neboť už kousek odtud začíná Rusko a Varšava v té době náleží carovi, a stejně tak v rakouském přístavu Terst na hranicích s Itálií. V dalších dnech se skutečně cholera dostane do Terstu. "Z Terstu: Předevčírem pozdě v noci po 11. hodině došly zprávy, že byly tam zjištěny 3 případy onemocnění cholerou," varuje český tisk v pondělí 21. srpna 1910. 
Česká města proto vyhlašují opatření proti choleře. První je Brno, které pro nakažené vyhrazuje prostory v epidemické nemocnici a určuje, kdo bude nemocné ošetřovat. Zatím však není koho léčit. Speciální hygienická opatření vyhlašuje i Košicko-bohumínská dráha. A Vídeň hlásí dokonce první oběť, kterou má být Magdalena Heldová, která do hlavního města Habsburské říše přijela z Uher na lodi Regensburg. Další pacienti z parníku byli hospitalizováni. Lékařské kruhy vysvětlují zavlečení cholery do Vídně několika teoriemi. "V Uhrách na dosud neznámém místě jest pařeniště cholery," zní jedna z nich. Vídeňský městský lékař Böhm nicméně sebejistě tvrdí, že "o nebezpečí cholery pro Vídeň nemůže být ani řeči".
Praha izoluje podezřelé
Z cholery má strach i Praha, v níž v té době žije méně Čechů než ve Vídni (Praha má asi 180 tisíc obyvatel, ve Vídni žije na 300 tisíc Čechů). Podezřelý je každý Pražan s příznaky průjmového onemocnění, který se právě vrátil z Ruska či z Haliče. Praha proto doporučuje internovat třeba fotografa Klaka, který se vrátil z Krakova na Haliči. "Jako podezřelý cholerou je internován v isolačním baráku Na Hejtmance v Libni," informuje úřední zpráva. 
Časem se ukáže, že Klak pouze trpěl střevními potížemi. Rakouský přístav v Terstu ale na konci srpna hlásí již 13 případů cholery a do města je zakázán dovoz potravin z lodí, takže v moři mimo jiné končí tuny melounů, které úřady zakazují vyložit na pobřeží. "Moře vyplavuje melouny na břehy a rybářští lidé si pochutnávají na laciném ovoci," popisují situaci v Terstu pražské noviny.
Světová výstava v plamenech
Epidemie cholery nakonec v centrální Evropě nevypukla, což neznačí, že se nic podstatného nedělo. Například 14. srpna shořela část výstaviště Světové výstavy v Bruselu. Zatímco před požárem navštěvovalo výstavišti mnohem méně turistů, než pořadatelé očekávali, hned po požáru bylo plno. 
"Včera byl na výstavu obrovský nával. Celý Brusel chtěl na vlastní oči spatřiti obraz zpustošené výstavy," líčil tisk, jak to v Bruselu vypadalo dva dny po požáru, který zcela zničil britský a francouzský pavilon a mnohé ostatní poničil. Zájem uvidět hromady popele v ohořelých sutinách pavilonů byl tak velký, že policie musela davy zastavit drátěným plotem.
Oběť císařových narozenin
Lidské oběti požár Světové výstavy v Bruselu neměl, vyžádal si jen několik zraněných. Zato při oslavách osmdesátých císařových narozenin ve Vídni zemřel strážník. Oslava se konala 18. srpna v Práteru a paniku vyvolala mylná informace, že začalo hořet tamní veseloherní divadlo. Na místo současně vyrazilo deset hasičských vozů z různých koutů Vídně, čímž se chaos ještě zvětšil. "Četné hasičské vozy nemohly se téměř hnouti a lidé byli v nebezpečí života. Na Prátersternu přejeli hasiči strážníka Letze, který za krátko skonal, utrpěv smrtelné pohmožděniny." 
Opatrný jako Václav Klaus
U příležitosti svých osmdesátých narozenin císař František Josef I. také uděloval amnestii. S "odpustky" ale šetřil podobně jako Václav Klaus a z rakouských kriminálů vysvobodil jen 47 vězňů a z uherských dalších 20, přičemž vesměs pustil na svobodu vězně politické, kteří byli odsouzeni za pobuřování. Všem občanům říše, kteří si v den narozenin vzpomněli s láskou na svého vladaře, pak František Josef I. napsal 23. srpna tento osobní list: "Za příčinou mých 80. narozenin došlo mne ze všech částí říše nesčetně blahopřání a důkazů věrné oddanosti, které moje pro všechny národy stejně bijící srdce velmi dojaly, potěšily a k nové budoucí práci posílily. S pocity nejhlubšího díku za ochranu a pomoc, která mi byla poskytnuta prozřetelností, vznáším k všemohoucímu prosbu, aby všemu obyvatelstvu mé říše neodřekl svoje požehnání."
