Balon zasažený bleskem, v němž zahynuli čtyři vzduchoplavci. Protipolské a protičeské demonstrace, na kterých se mimo jiné řešilo, zda "Pepíček" je urážkou Čechů. Povodně v Srbsku a Norsku a spuštění nové rakouské válečné lodě na moře. To byly hlavní události týdne od 12. do 19. dubna 1910, tedy alespoň dle namátkového výběru z domácího dobového tisku.
Protest proti "prcochům"
"Odsuzujme a odmítáme s rozhořčením nízké osočování, tupení a hanobení našeho národa," zaznělo v rezoluci, kterou 17. dubna 1910 přednesli v tehdy samostatném městě Polská Ostrava (dnes ostravská čtvrť Slezská Ostrava) tamní Češi.
Demonstrace "proti polonisaci Slezska a polským protičeským demonstracím" se zúčastnil i starosta Polské Ostravy a členové samospráv z mnoha dalších obcí ve Slezsku. "Odmítáme surové nadávky," zdůraznila rezoluce. Konkrétně do "chuliganu sibirskich", "zloději děti", "českých prcochů", "Pepíčků" a "Puryškovců". Zároveň však Češi zdůraznili, že s Poláky "jsou hotovi ku smíru".
Političtí usmrkanci
Ve stejný den se v Polské Ostravě odehrála i protičeská demonstrace, dle novin poklidná akce. Nejhorší nadávkou byly výrazy o českých měšťácích, kteří utiskují Poláky. Pár dnů poté se ovšem polský deník "Hlas lidu slezského" pustil do rozboru české národní povahy, která je prý lstivá, sprostá, sobecká a nesnášenlivá.
Ani o českých politicích v rakouském parlamentu nebylo řečeno nic lichotivého: "Koho mají v parlamentě? Kramáře, Masaryka, Drtinu, několik prostředních lidí - a ostatní - to sebranka z pod temné hvězdy - nedoukové, bombastové a holota." Každý polský ministr v rakouské vládě byl podle "Hlasu" cenný člověk, Češi na stejném postu ovšem "prostřednost a nula". Na závěr textu polští novináři přidali ještě dvě charakteristiky českých politiků: "Političtí usmrkanci a slovanští trubci."
Smrt vzduchoplavců
Balony, nebo letadla? Na jaře roku 1910 se dosud nevědělo, který z těchto strojů bude mít větší význam pro "vzduchoplavce". V sobotu 16. dubna odstartovali s balonem Delitzsch čtyři přátelé z německého Saska; obchodníci a zvěrolékař. Letěli však jen několik hodin. "Zpráva o katastrofě balonu vyvolává ohromné vzrušení," uvedl český tisk v pondělí 18. dubna.
Co se tedy stalo? Ještě o půlnoci ze soboty na neděli plaval balon po obloze ve výšce 440 metrů nedaleko Eisenachu. Pak se strhla strašlivá bouře. "Sinavé blesky míhaly se po obloze. Balon stržen byl vichrem a hnán na jihozápad. Zasažen byl bleskem, jenž prorazil obal a zapálil plyn." Balon se okamžitě zřítil k zemi a posádka zahynula.
Opevňování Jadranu
Srbsko i Norsko bojovaly s velkými povodněmi. "Následkem lijáků sníh v Norsku náhle taje," uvedl tisk. "Dle posledních zpráv vyžádaly si povodně v Srbsku 200 životů." I následník trůnu František Ferdinand se zaobíral "vodou". Na mořskou hladinu v rakouském přístavu Terst slavnostně spustil novou rakouskou válečnou loď Zrynyi.
Hlavní výzbroj pancéřového korábu tvořily čtyři kanony ráže 305 mm, osm kanonů ráže 240 mm a dvacítka kanonů ráže 100 mm, vše dodáno firmou Škoda Plzeň. Loď se během první světové války v roce 1915 zúčastnila ostřelování italského pobřeží, ovšem po válce byla předána Itálii a rozšrotována.
