1. červenec 1912: Průvod českých sokolů napadli v centru Prahy němečtí nacionalisté. Nastalou řež musela tišit policie.
"Nejsme si v Praze jisti životem," oznamovali v pondělí 1. června 1912 prostřednictvím některých vídeňských novin němečtí radikální studenti z Prahy, kteří se hlásili k takzvaným buršákům.
Buršáci z Příkopů
O den dříve měli být buršáci krvavě zlynčováni českým lidem, který táhl centrem města v rámci vyvrcholení VI. všesokolského sletu.
K potyčkám došlo, když průvod 23 tisíc sokolů procházel Příkopy. Tato ulice byla totiž tradiční baštou pražských německých radikálů, kteří se scházeli především v místním německém kasinu (dnes paradoxně Slovanský dům). Kasino si oblíbili hlavně nacionalisté z řad pražských vysokoškoláků, kteří milovali nejen německý národ, ale také pivo a šavlové souboje takzvané menzury. Obyčejně spolu bojovali příslušníci různých buršáckých "kulérových spolků", kteří se od sebe odlišovali čepičkami rozličných barev (barva - kulér), přičemž každý správný buršák si z těchto soubojů odnášel krvavé jizvy na tváři. Čím větší rána, tím lepší buršák.
Toužili zrušit slet
Pokud buršáci zrovna nevedli šavlové souboje, rádi provokovali českou většinu v Praze, přičemž nenápadné potyčky se často měnily v pouliční bouře, které musela rozhánět policie. V prosinci 1908 byl dokonce v Praze kvůli česko-německým šarvátkám vyhlášen výjimečný stav.
Pořádnou pouliční bitvu se buršáci rozhodli vyprovokovat i 30. června 1912, kdy městem pochodovali sokolové. Cílem nebylo pouze překazit průvod, ale pokud možno celý všesokolský slet, který se konal na Letné. Právě ve chvíli, kdy sokolové kráčeli Příkopy, vypochodovali na svůj pochod čili buml i němečtí studenti z kasina.
"Nelze popsati úžas, který se zmocnil všeho lidu, když bylo pozorováno, s jakou bezohledností a se zřejmým úmyslem provokace si buršáci začínají razit cestu lokty a kopáním držíce v rukou své hole. Strašlivá bouře odporu a hromové projevy nevole zarazily však buršáky tou měrou, že rádi poslechli napomenutí stráže a táhli zpět do kasina," líčila počátek potyček Národní politika z 1. července 1912.
Situace byla hrozivá
Buršáci ovšem z kasina vyběhli zadním vchodem a ulicí Nekázankou znova pronikli do ulice Na Příkopě. Pak začala mela, při níž bylo několik německých studentů krvavě poraněno.
"Situace byla hrozivá a policejní orgány musely přikročiti k rozptýlení jednotlivých skupin," uvedla oficiální policejní zpráva.
Rvalo se však jen pár českých sokolů, údajně navíc hostů z ciziny. Bitku prý zahájil jeden slovinský sokol poté, co mu jistý buršák chtěl strhnout sokolský odznáček. Češi se totiž přísně drželi organizačních pokynů, které říkaly: "Klid a pořádek budiž heslem všech Čechů!" Ihned po potyčkách navíc organizační výbor vydal nový pokyn: "Další pokusy buršáků vyvolati nové demonstrace buďtež okázale ignorovány!"
