Tři sta let
Strašlivé mordy a žádné titulky. Periodické noviny slaví výročí

Politické zprávy z domova a ze světa, informace ze života celebrit, ale i zprávy o "strašlivých mordech" přinášely první české periodické noviny, které poprvé vyšly před 300 lety, 4. února 1719. Pražské poštovské noviny, v nichž čtenář našel i oznámení o trzích, církevních slavnostech či vystoupeních kumštýřů, vycházely s desetiletou přestávkou sto let, v letech 1782 až 1819 jako Schönfeldské c. k. noviny.

"Sobotní (Outerní) Pražské poštovské noviny z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské Milosti nadáním obdarované" - tak zněl celý název novin, pro něž se ale záhy vžil název Pražské poštovské noviny či Pražské české noviny. Poštovské proto, že vycházely v sobotu a v úterý, tedy ve dnech, kdy jezdila pošta, která je také rozvážela.

Kuriozitou bylo, že ještě neměly titulky, takže byly dost nepřehledné. Zprávy byly sice datovány, ale řazeny nikoli chronologicky, ani podle důležitosti, nýbrž tak, jak se redaktorovi dostaly do rukou.

V roce 1772 Pražské poštovské noviny kvůli nedostatku odběratelů zanikly, ale v roce 1782 byly obnoveny a přešly do majetku knihtiskaře Ferdinanda Schönfelda. Redaktorem se stal Václav Matěj Kramerius, který je řídil do roku 1789, kdy získal koncesi na vlastní Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny.

Místo, kde Pražské poštovské noviny původně Karel František Rosenmüller začal vydávat, připomíná v současnosti Pamětní deska na Uhelném trhu v Praze.