Očima Miroslava Koreckého
ČSSD: strana, v níž občas teče krev

Je mrtvý vlivný sociální demokrat Roman Houska jen ojedinělým excesem strany, která má ambici vést příští vládu? Není. Šest násilných případů, které se v minulosti této partaje přímo dotýkaly, svědčí o tom, že ČSSD je zcela zákonitě stranou, v níž občas teče krev.

1. Oldřich Němec: Opravář Zemáku, který naletěl

Podnikatel, který ve druhé polovině 90. let úzce spolupracoval s ČSSD, hlavně s Miroslavem Šloufem a Janou Volfovou. Od nich se nechal zlákat, že zařídí pro volby v roce 1998 rekonstrukci proslaveného volebního autobusu Zemák. Za to měl získat místo na kandidátce ČSSD pro komunální volby v Praze 7. Místo na kandidátce nedostal, zato vešel do velkých sporů s ČSSD o peníze. V lednu roku 1999 pak za nevyjasněných okolností zemřel: policie ho našla s prostřelenou hlavou pod Nuselským mostem v Praze. Případ byl označen za sebevraždu, ačkoliv pitevní zpráva uvádí, že mohl být střelen i jinou osobou zezadu. Rodina zemřelého se s ČSSD o peníze ještě mnoho let poté soudila, ale neúspěšně.

2. Ivan Lhotský: Muž, jenž pokryl černé dary

Jen dva měsíce po Němcově smrti, v březnu 1999, další sponzor ČSSD Ivan Lhotský jen zázrakem přežil několik střel do hlavy a hrudníku. Respektive sám Lhotský sponzorem nebyl, pouze svým jménem kryl skutečné sponzory, kteří půjčili ČSSD miliony, když měla zablokované účty. Lhotský byl společníkem advokáta Miroslava Jansty (rovněž velmi blízkého ČSSD) ve firmě TIA, přes kterou šly před volbami v roce 1998 do sociální demokracie peníze od sponzorů. A Lhotský byl postřelen jen pár dní poté, co médiím odkryl tento kanál. Od koho peníze skutečně pocházely, ČSSD nikdy nepřiznala.

3. František Mrázek: Capo di Tutti Capi

Lhotský je spojkou i na další případ, kauzu mafiána Františka Mrázka (Lhotský byl jeho účetním a existuje podezření, že Mrázek ve Lhotského postřelení figuroval). ČSSD se ale velmi týká i Mrázkova smrt v lednu 2006. V tomto případě nelze udělat jednoduché rovnítko Mrázek = ČSSD, neboť mafiánský kápo měl kamarády a služebníky snad ve všech partajích. V ČSSD měl ale asi kontaktů nejvíce a jen za její vlády přímo docházel i na Úřad vlády. Mezi Mrázkovy dobré přátele patřil třeba Miroslav Šlouf, tehdy šéfporadce premiéra Zemana, velmi blízko měl k Libuši Barkové, která zase patřila mezi důvěrné přátele dalšího premiéra Grosse, a kontakty udržoval i s někdejším ministrem financí Ivem Svobodou či vlivným poslancem ČSSD Josefem Hojdarem. Vazby na vlivné lidi v ČSSD Mrázkovi pomáhaly v době privatizací největších státních podniků. Policie Mrázka podezřívala z objednání až šesti nájemných vražd, on sám pak skončil stejným způsobem.

4. Václav Kočka: Konec naděje holešovického klanu

Těžkou ranou pro tehdejšího předsedu ČSSD Jiřího Paroubka byl případ Ďuričko - Kočka. V říjnu 2008 se po křtu Paroubkovy knihy v pražské restauraci Monarch pohádali podnikatel Bohumír Ďuričko s Václavem Kočkou mladším, dědicem kolotočářského klanu v pražských Holešovicích. Ďuričko při hádce vytáhl pistoli a třikrát vypálil, Kočka byl na místě mrtev. Soud pak poslal Ďurička za vraždu na 12,5 roku do vězení. Výběr hostů na křtu knihy byl pro vysoce postaveného politika velmi nevhodný: Ďuričko, kromě toho, že byl hoteliér, byl předtím také agent StB s krycím jménem Lipan. Klan Kočků zase udržoval po léta úzké vztahy s ČSSD, ovšem už od poloviny 90. let jej sledoval policejní protimafiánský útvar, protože seděli ve firmách se členy ruskojazyčných mafií, třeba Andrejem Korpljakovem.

5. Pavel Musela: Vlivný zbrojař bez paměti

V témže měsíci, jako se střílelo v restauraci Monarch, tedy v říjnu 2008, potkala ČSSD další nepříjemnost. Pavel Musela, vlivný zbrojař a lobbista, jenž stál v pozadí velkých státních obchodů a byl dříve velmi úzce napojen na Stanislava Grosse, při lovu záhadně spadl z posedu, zmrzačil se a ztratil paměť. Znalec z oboru forenzní biomechaniky přitom vyloučil, že by se Muselovo tělo mohlo dostat na místo nálezu pádem z posedu, navíc by si prý pádem nezpůsobil najednou tak masivní zranění hlavy a hrudníku. Ztráta paměti vlivného muže mohla leckoho potěšit. Musela měl totiž podle švýcarských vyšetřovatelů získat v roce 1999 provizi za privatizaci mosteckých dolů - a z ní pak údajně rozděloval úplatky, pohyboval se i kolem podezřelého nákupu transportérů Pandur. Podle detektivů poslal Musela část ze své provize za doly i tehdejšímu náměstkovi ministra průmyslu Robertu Sýkorovi, který později pomohl pohádkově zbohatnout expremiéru Grossovi.

6. Roman Houska: Muž ze severočeských bažin

Případ vraždy severočeského šíbra a vlivného člena ČSSD Romana Housky, životního partnera náměstkyně ústeckého hejtmana Jany Vaňhové, je zatím posledním kamínkem ve skládačce. I tady jde o kontroverzní postavu na pomezí politiky a byznysu. Muže, který má čistý trestní rejstřík, i když stál před soudem už několikrát. Žalobci ho v minulosti vinili z vydírání podnikatelů a vyhrožování, vyšetřování se ale vleklo a důkazy se nenašly. Nicméně do poslední chvíle se o Houskovi říkalo, že se často chlubil tím, že má kompromitující materiály na vlivné lidi z politiky a byznysu v Ústeckém kraji.

Suma sumárum

ČSSD má zvláštní smůlu na lidi na pomezí zločinu a galerky. Pronikají do blízkosti nejvyšších politiků a jejich prostřednictvím pak uplatňují svůj vliv. Touto chorobou trpěla ČSSD ve "zlatých devadesátých", tedy v Zemanově éře, podléhala jí v nabubřelých časech Paroubkových - a jak vidno, nezbavila se jí dodnes.

To je varovné zjištění ve chvíli, kdy se tato strana chystá po sedmi letech vkročit do Strakovy akademie hlavním vchodem a přenést tam tyto móresy. Tedy pozor - ne že by ve Strakovce doteď seděli nějací andělé! Třeba na ODS se snad odjakživa lepili všelijací šíbři, kmotři a korupčníci, ale byla stranou, která si své mrtvé maďarské sponzory jen vymýšlela. S ČSSD přichází neblahá praxe, kdy se politika a krev až příliš často objevují na stejné stránce novin.

VÍCE O VRAŽDĚ ŠÍBRA ROMANA HOUSKY SLEDUJTE DNES V HLAVNÍCH ZPRÁVÁCH TV BARRANDOV - OD 18.30!