Očima Martina Hekrdly
Dejte Klausovi ouzo!

"Jak je ti, Rakousko?" volávaly protistátní halekačky za starého mocnářství, aby se jim z lesa vždy ozvalo: "Ouzko!" Češi se nezapřou. My nic, my muzikanti - a ta "velezráda" je jen ozvěna. Pokud jde o Řecko, halekali jsme dosud tak, aby se zpět ozývalo "ouzo", které prý popíjejí Heléni válející se pod olivami, cypřiši či piniemi a žijící si nad poměry. Tak to ještě nedávno vyjádřil a všem domácím předsudkům tím vyšel vstříc prezident Václav Klaus.

Uběhlo nemnoho měsíců a všechno se z týchž úst jeví docela jinak. V neděli na Radiožurnálu naše hlava státu konstatovala, že výsledek řeckých parlamentních voleb (těsně vyhrála pravicová Nová demokracie Antonise Samarase) řešení krize eurozóny nevyřeší. "Takzvaně proevropští Řekové," řekl Klaus, budou mít stejně na krku nesplatitelný dluh a agonie ("současná situace") bude jen pokračovat. Ještě že neřekl - byla by to také pravda - "takzvaní protievropští Řekové" na adresu levicové strany SYRIZA Alexise Tsiprase, který si během jediného měsíce polepšil o 10 procent.

Řecko by prý potřebovalo jasné řešení. A Klaus (pozor) dodal: "Já vždycky (!) říkám, že Řekové nezpůsobili tuto krizi, Řekové jsou obětí té eurozóny" (pohov). Čelem vzad o 180 stupňů. To koukáte!?

S posledními řeckými volbami, opakovanými v pěti týdnech, je to celkem přehledné. Ty květnové byly "volbami hněvu", které si odskákaly obě největší strany PASOK i ND, tedy - skoro bych řekl s Klausem - "takzvaná" levice i "takzvaná" pravice. Červnové volby byly pak "volbami strachu", v nichž se řecké rodiny snažily oddálit velmi praktické problémy. To pro případ vyhnání země z euroráje, více než nejistou přítomností peněz v bankomatech počínaje a neméně nejistým nákupem chleba konče. Mimochodem: toho ouza, jak se lze dočíst v posledním vydání TÝDNE, se v Řecku prokazatelně pije čím dál méně. Buď jak buď, obě volby zplodily pat, a i mandátům z toho druhého málokdo věští dlouhý život.

Plakátový pastýř

Že volby neznamenají nic, píší i některé řecké deníky. Podle nich skutečný den "D" nastane, až do Athén zavítá "trojka", zástupci EK, ECB a MMF, a vybalí tvrdá zadání fiskálních "domácích úkolů".

Mohou zapůsobit jako granát v zemi, kde je registrováno 15 procent celosvětové flotily luxusních jachet (a o nichž jako o "žití nad poměry" kupodivu nikdo v Praze nepíše a nehovoří). V zemi, kde za poslední tři roky spáchalo sebevraždu mnoho otců rodin, ať již střelou do hlavy, s námořnickou smyčkou kolem krku anebo v uzavřeném vozidle, schválně se zřítivším z mola do moře.

Přehledná je vlastně i ta Evropa, v níž dochází k naschválům a slovním přestřelkám mezi "prorůstovou" Paříží (François Hollande) a "úsporným" Berlínem (Angela Merkelová), jimž Roma aeterna, věčný Řím bankéře Maria Montiho, dělá chlácholivého prostředníka. Přehledné je, proč Španělsko je too big to fail, tedy "příliš velké, aby padlo", zatímco Řecko je evidentně příliš malé, aby si vyskakovalo. Když MMF ukončil minulý týden v Madridu svoji misi, doporučil nesnižovat rozpočtové deficity rychlým tempem a další konsolidační kroky odložit na pozdější dobu.

Tak to je. Ale neříkejte to, prosím, Kalouskovi! Shledal by v tom počátek "honu na čarodějnice", na rozpočtově zodpovědné vlády. A natočil by k celé té zvůli působivé video.

Nejpřehlednější je ale kupodivu Václav Klaus. Když potřebuje podpořit Nečasovu vládu škrtů a neoliberálního fanatismu, líčí Řeky zpité ouzem. A dlí přitom v myšlenkách u svých Čechů zpitých či rozmazlených - pan prezident je o tom přesvědčen - sociálním státem.

Když ale hradní pastýř potřebuje stříhané ovce z chléva národního pidistátu něčím rozptýlit, tmelí jim morálku a odvádí pozornost tou strašnou Evropou. Stádo si má myslet, že EU je reinkarnací RVHP a euro cosi jako převoditelný rubl z časů Leonida Brežněva.

Tato povrchnost se k reálným problémům kontinentu nikdy nepropracovala. Nechce to mít a nemá zapotřebí. Politický plakát pitomější než opilec, jenž lahev ouza vysosá na ex, úplně postačí.