Pátečník Jaromíra Slomka
Letiště Václava Klause

Hlava, do které se vejde jen "já - já - já", je opravdu jen malá hlava. Josef Čapek

V člověku musí být hodně žluči, když zformuluje a uveřejní poznámku, že "přejmenování ruzyňského letiště byla politická schválnost s velmi krátkodobým, tedy nestaletým nádechem. My jsme vždycky hloupější než zbytek světa a navzájem nenávistnější." Autorem těchto slov není dr. Jakeš nebo doc. Grebeníček. Autorem těchto slov je prof. Klaus (viz).

Největší český aeroport se jmenuje po Václavu Havlovi od 5. října 2012, avšak Václav Klaus, jak naznačuje ve své dětinské cestopisné črtě (přizdobil ji mimo jiné snímkem zachycujícím ho mezi dvěma neznámými muži a opatřil jej popiskem "Můj projev pochválil tento Ind a tento Malajec"), si "nového" názvu všiml až teď. Jako. Je to "prázdné a falešné" gesto a asi jen "takzvaný chlebista", jak Klaus kdysi sám sebe charakterizoval, by nám objasnil, proč se k takovému tajtrlictví uchýlil.

Pravda, svůj desátý a poslední říjen na Hradě prožil druhý český prezident ve velkých starostech: chystal rozsáhlou amnestii a možná si představoval (ne nadarmo býval zaměstnancem Prognostického ústavu), jaký rozruch způsobí. A tak neměl čas a třeba už ani dost energie, aby zbývající silou své drolící se autority zmařil skoro desetiměsíční úsilí režiséra Feniče (pojmenování letiště po Václavu Havlovi byla typická iniciativa zdola, návrh nakonec musela projednat a schválit vláda).

Do Ruzyně, kde se konal slavnostní akt, byl prezident Klaus oficiálně pozván, avšak nedostavil se. Proč? Inu, onoho pátku 5. října 2012 napsal a odeslal blahopřejný dopis Putinovi k narozeninám. Dost práce na celý den.

Dát letišti jméno po významném politikovi není český patent. Jak známo, v New Yorku mají letiště Kennedyovo, ve Washingtonu Reaganovo, v Montrealu Trudeauovo a v Paříži de Gaullovo. Po Indiře Gándhíové si pojmenovali vzdušný přístav v Dillí, po Davidu Ben Gurionovi v Tel Avivu. V čem jsme "hloupější než zbytek světa"? Co je to za nesmysl?

S Václavem Havlem "navždy zůstane spojena naše sametová revoluce a éra obnovy svobody a demokracie". Byl "natolik světově uznávanou osobností, že se stal symbolem boje za demokracii a lidská práva". Bezpochyby "se jako nikdo jiný zasloužil o mezinárodní postavení, prestiž a autoritu České republiky ve světě". Havel měl lásku a úctu lidí, kteří v něm viděli "člověka statečného, člověka pevných názorů a životních postojů, které odvážně a vytrvale prosazoval, člověka, který se za své názory nebál nést i osobní oběti". Všichni víme, že represe, "které nastoupily po potlačení pražského jara, vedly k jeho statečnému občanskému protestu, kolem něhož postupně vznikla Charta 77 a disidentské hnutí. Komunistické věznění a pronásledování z něho udělaly symbol odporu proti totalitě a předurčily ho pro jeho klíčovou roli vůdce listopadové revoluce. Odtud po pádu komunismu vedla přímá cesta do funkce hlavy státu."

"Václav Havel se stal symbolem zahájených změn a lidé si do něj projektovali své naděje. Významnou roli sehrál i svými konkrétními kroky, ve kterých vědomě a rozhodně podpořil ty z nás, kteří v roce 1989 neviděli jen druhý rok 1968 a jen druhý pokus o socialismus s lidskou tváří. Neméně významnou úlohu sehrál při obnově mezinárodního postavení naší země a při jejím začleňování do institucí svobodného světa, především do NATO a Evropské unie. Byl přesvědčeným zastáncem a obhájcem hodnot humanity, demokracie a lidských práv a těžce nesl jejich nerespektování některými diktátorskými režimy současného světa.

Stal se mimořádně váženou a respektovanou osobností, jíž bylo nasloucháno a jejíž hlas měl význam a váhu. Jeho názory, skutky a gesta vyvolávaly diskusi, polemiku a pozornost a uváděly věci do pohybu. Uměl vzbuzovat sympatie, nacházet spojence a podporu pro své názory i pro svou politiku jak doma, tak v zahraničí. Dokázal svou vlast zviditelnit a reprezentovat."

To všechno je snad málo na to, aby ruzyňské letiště neslo Havlovo jméno? Opravdu? A kdo že pro Václava Havla našel taková pěkná slova? Přece Václav Klaus - tváří v tvář Havlově smrti. Ta na něj tehdy dolehla, avšak teď už na něj nedoléhá, vysloužilý prezident se zabývá zase jen sám sebou. Netíží ho něco? Snad by si ve chvilkách slastného sebeuspokojení mohl říkat, že má přece taky svoje letiště. Ten osiřelý kus nábytku v ložnici.