Očima Martina Hekrdly
Naše čínská svoboda

Policejní prezidenti to nemají asi nikde lehké. Ještě je v živé paměti, jak se šéf policie prosperujícího čínského velkoměsta Čchung-čching uchýlil pod křídla amerických diplomatů. Wang Li-jün jim řekl, že má obavy o svůj život. Pronikl totiž do špinavých kšeftů mocné papalášské rodiny soudruha Po Si-laje, kterému předtím pomáhal v boji proti korupci (ano, proti korupci a kmotrům). Aféra je z to světoznámá: Poova rodinka lifrovala upytlačené peníze do zahraničí přes britského obchodníka Neila Heywooda, za jehož vraždu stanula před soudem papalášova manželka Ku Kchaj-laj.

Co má s námi tato sinologie (věda o všem čínském) společného? Když se "CASA nostra" rozčílila, Petr Lessy byl jen zdegradován na sprostého civilistu. Vraždit ho netřeba, o žádných špinavostech nic neví. Sám totiž zakázal, aby vyšetřovatelé hlásili nadřízeným detaily rozdělaných spisů. Vrchnost tak do jednotlivých kauz mohla strkat nos. Nikoho nezmermomocnil, tak ať si klidně jde třeba na uruguayskou ambasádu (Generální inspekce bezpečnostních sborů ji obléhat nebude).

Můžeme tam ostatně všichni. Nejpozději od neděle, kdy se vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake v Otázkách Václava Moravce podivila, že v USA nemají něco podobného veřejné zprávě BIS o vlivu mafiozních struktur na stát. Peake totiž řekla doslova: "... v Americe se zkrátka tyto zprávy nepublikují. Sice tam je kontrarozvědka, která podobné věci sleduje, ty zprávy podává vládě. Nicméně je nepředkládá veřejnosti, a proto z toho veřejnost možná není šokována. Šokována je z toho ve chvíli, kdy to skrze WikiLeaks vyjde najevo." Billboard je hotov: Assange LIDEM!

Jak je to tedy s tou západní - i českou - "sinologií", s rozdíly i podobnostmi našich i čínských systémových problémů, naší i tamní svobody? Angela Merkelová právě teď v Pekingu uzavřela kontrakt na dodávku 50 letadel Airbus, na investice Volkswagenu a projekt fabriky na kompletaci vrtulníků Eurocopter - a přitom se cudně přimluvila za svobodu pohybu zahraničních dopisovatelů. Ti se ale stejně už po Číně courají, jak jim libo, a jejich tamní dobré bydlo tak trochu - více či méně předpokládá zapojení autocenzury.

Tušení souvislosti

Premiér Wen Ťia-pao s Merkelovou mluvil drsně, ba až kalouskovatě, o evropských škrtech a nezbytných reformách. Ale i o čínské ochotě dál v Evropě investovat. Mimochodem: úvěrová opatrnost evropských bank čím dál častěji nutí zdejší podnikatele lepit úvěrovou díru z čínských zdrojů. S nějakými právy a svobodami se přitom nikdo nezdržuje. Zvláště poté, co americký velvyslanec v Moskvě řekl internetovému deníku Gazeta.ru: "Nedáváme do souvislosti otázky lidských práv s otázkami bezpečnosti nebo otázky lidských práv s obchodem." Čínské politbyro by to neřeklo jinak. Když jde o naše bezpečí nebo o kšefty, můžeme se na lidská práva klidně vykašlat.

Naší zemí prošlo křížem krážem příliš mnoho armád, než abychom to pragmaticky nechápali (a nejde v té naší chytrosti pouze či především o obohacení českého genofondu mladými muži militárního věku skoro ze všech končin Evropy i světa). Náhodou ve stejném týdnu, kdy jsme si připomněli nekulaté výročí jistého cizího vojenského vpádu (21. srpna), se česká orientovanost znovu prokázala: vedení našeho Svazu průmyslu a dopravy (fakticky svazu podnikatelů) dohodlo s čínským velvyslancem Čching-tchajem usnadnění vízového styku členů svazu s říší středu.

Nedosti na tom. Prezident svazu Jaroslav Hanák při té příležitosti vyzval Nečasovu vládu, aby upustila od takových kroků, jako je - například - oficiální přijímání dalajlámy (a podobných bezdomovců, socek a prudičů). Podpora - například - Tibetu totiž podle Hanáka poškozuje zájmy českých exportérů v Číně. Vždyť tito exportéři, hrom do toho, patří mezi největší obchodní partnery Česka. A vláda Čínu zařadila mezi dvanáct spásných apoštolů, dvanáct "prioritních zemí".

Ne, nejde o dalajlámu a jeho tibetské mnichy. To byl vskutku jen příklad. Mnozí čeští podnikatelé a ekonomové mají tytéž výhrady proti příliš sociálnímu zákonodárství anebo příliš vlivným odborům. Vyzývají vládu nejen k nepřijímání, ale k odmítnutí těchto "brzd". Sešněrovaný pracovní trh přece také narušuje vývozy, obchodní priority a návratnost všech investic o přidanou hodnotu. Narušuje zisky, podlamuje konkurenceschopnost. Výzvy vládám, aby nepodléhaly "volebním cyklům" - tedy jádru legitimity i váhy zastupitelské demokracie -, už skoro zevšedněly. Zvykají nás pomalu, ale jistě. Abychom si snad ani nepovšimli, že je ta naše svoboda už vlastně jen čínská.