Vladan Gallistl: USA - euforie z levných peněz je fuč

Po záchraně banky Bear Stearns před úplným kolapsem se sice finanční trhy na chvíli vzpamatovaly, vyhráno však americká ekonomika nemá. Spíše naopak. K ozdravení vede dlouhá a bolestná cesta. Záchrana jedné banky hluboké problémy největší světové ekonomiky nevyřeší.
   
Spojené státy si dlouho žily nad poměry. Na chod státu si půjčovaly od celého světa. Nákupy zahraničního zboží sanoval příliv cizího kapitálu do USA. Korunu tomu nasadily investiční banky, ratingové agentury a speciální pojišťovny – roztočily šílenou ruletu. V honbě za výnosy rozpůjčovali bankéři stovky miliard dolarů chudým americkým domácnostem a imigrantům na nákup domu.
  
Výsledek hypotečního hazardu: banky přestaly půjčovat peníze. Nevěří si ani navzájem. Klesla chuť Američanů utrácet a firem investovat. Začíná se šetřit. Americká ekonomika si vybere oddechový čas. Snaha tamní centrální banky Fed zabránit ekonomickému zpomalení za každou cenu je přitom velmi nebezpečná. 
   
Fed v čele s Benem Bernankem si hraje se stagflačním ohněm, kdy ekonomika stagnuje, ale ceny v obchodech rok od roku prudce rostou. Centrální banka USA totiž může ekonomiku dopingem levných peněz na chvíli povzbudit, jenže za doping se platí. V tomto případě příchodem ještě větších problémů, kdy by se nerovnováhy v celé ekonomice pod vlivem umělých zásahů ještě zvětšily.
   
Zpomalení či dokonce recese americké ekonomiky přitom nemusí být katastrofou, pokud americké úřady neudělají zásadní chyby. Naopak – v těžších časech se oddělí zrno od plev. Firmy si začnou více vážit vydělaných peněz a nebudou je utrácet za zbytečné služby konzultantů a investičních bankéřů, protože šéfové firem spolu studovali na vysoké škole. Snaha o úspory povede k lepšímu využití zdrojů a hledání nových inovací, což pomůže ekonomiku nastartovat k rychlejšímu výkonu, který bude stát na pevných základech.
 
Americký příklad navíc ukáže celému světu, že euforie z levných peněz a spekulační šílenství sice mohou vyhnat ceny akcií, nemovitostí a komodit do astronomických výšin, ale jen krátkodobě. Konkrétně u nemovitostí se totiž musí cena dlouhodobě odvíjet od koupěschopnosti obyvatel země. Stejně jako v USA totiž rostly ceny domů a bytů v řadě zemí díky tomu, že se po teroristických útocích v září 2001 začaly rychle snižovat úrokové sazby, což vedlo k vytvoření úvěrové bubliny.

Foto: Profimedia.cz