Pásový opar hrozí bolestí i slepotou, nyní se proti němu lze očkovat

Každý třetí Čech někdy onemocní pásovým oparem. Toto nepříjemné onemocnění je nejen bolestivé, ale může vést až ke slepotě na postiženém oku nebo dlouhodobé akutní bolesti. V Česku se teď proti němu mohou lidé starší padesáti let nově nechat očkovat. Jsme prvním státem ve střední a východní Evropě, kde je vakcína k dispozici.

Pásový opar (herpes zoster) je bolestivé puchýřnaté onemocnění způsobené virem varicella-zoster, které obvykle na několik týdnů postihuje určitou část těla, nejčastěji trup nebo obličej. Bolest, kterou s sebou onemocnění může nést (tzv. postherpetická neuralgie) může trvat i léta a její léčba je velmi komplikovaná. "Jeden můj pacient bolest při pásovém oparu přirovnal k zakousnutému psu v obličeji, tak moc to bolí," popsal komplikace přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Výskyt nemoci je přitom častější u starších pacientů, nové očkování vakcínou Zostavax se tedy doporučuje zejména lidem nad padesát let věku. S věkem totiž roste pravděpodobnost, že se opar objeví kvůli snížené imunitě. "Nevíme, proč se u někoho virus aktivuje a u jiného ne. Předpokládá se, že jde o důsledek oslabení organismu," říká Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti. Vakcína je podle něj založena na oslabeném živém viru a neobsahuje konzervační látky. Jde přitom o vůbec první očkovací látku proti endogenní infekci (tj. každý si ji neseme sám a nemusíme se bát přenosu z okolí).

Studie prokázaly, že vakcína snižuje počet případů pásového oparu u lidí mezi 50 až 59 lety o sedmdesát procent. "Když už očkování nemoci nezabrání, alespoň sníží její projevy. Doporučuji nechat se očkovat co nejdříve, protože čím starší při očkování jsme, tím horší odpověď na něj máme. Vedlejší účinky jsou při vakcinaci minimální - někdy se kolem vpichu v oblasti ramene udělá pupínek. Očkování se neprovádí u těhotných žen a osob s narušeným imunitním systémem," upozorňuje přednostka Geriatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Topinková.

Zásah do života

Pásový opar se léčí antivirotiky a léčbu je třeba zahájit do dvou až tří dnů od objevení prvních puchýřků, aby se zmírnily komplikace. Mezi ty patří právě dlouhodobá bolestivost nebo v případě zásahu oka dokonce jeho oslepnutí. "Očkovaní nad šedesát let věku trpí postherpetickou bolestí o polovinu méně než nenaočkovaní. U patnácti procent pacientů se navíc opar vyskytuje v závažné oční formě," dodává Topinková. Bolest se přitom v sedmnácti procentech případů objevuje ještě tři měsíce po výsevu puchýřů a s každým rokem věku narůstá riziko bolesti o devět procent. "Podle dotazníkového šetření víme, že na kvalitu života má tato komplikace stejný vliv jako cukrovka či infarkt," dodává Arenberger.

"Nejnovější studie ve Británii také zjistily, že u pacientů s pásovým oparem je o deset procent vyšší riziko infarktu myokardu a o patnáct procent v případě mrtvice," varuje Topinková. V celé Evropě se toto nebezpečí týká ročně dvou milionů lidí v průměrném věku 52 let. Virus pásového oparu je přitom společný s "obyčejnými" neštovicemi. "Po prodělání neštovic se virus schová v tkáni a číhá. Navenek se projeví např. při stresu apod. Prvotní nákaza jsou tedy vždy neštovice," uzavírá Arenberger. Problém je, že starší ročníky proti neštovicím očkovaní jako děti nebyly.