Češi se k jídelníčku z hmyzu zatím stavějí dost konzervativně. V posledních patnácti letech se ale jejich smýšlení o výrobcích ze sarančat, moučných červů nebo cvrčků proměňuje. Marie Borkovcová z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity v Brně tvrdí, že devadesát procent lidí je ochotno přijmout myšlenku, že má na talíři hmyz. "Nechtějí se ale těm zvířátkům dívat do očí," říká s nadsázkou odbornice.
Většina lidí podle Borkovcové nesnese pohled na talíř, kde je saranče obalené v čokoládě, není schopna si pochutnat na moučnými červy posypané zmrzlině. Cestou je tedy taková úprava hmyzu, kdy strávník nepocítí, že pojídá hmyz. "Možností je třeba sušení hmyzu a jeho umletí na velmi jemnou mouku, kterou je možné v menším množství přidávat do chleba," uvedla Borkovcová. Takový chléb je obohacen o bílkoviny a další vitaminy, ale na jeho chuti ani vzhledu není nic poznat.
"Představa, že si i v budoucnu budeme moci každý den dát k obědu kýtu, je mylná," tvrdí odbornice. Odborné studie prý dokonce tvrdí, že Evropská unie začne nedostatek potravin pociťovat do patnácti let. Zdroje v přírodě jsou omezené, a je proto třeba hledat je jinde. Prozatím by podle ní mohlo jít právě o obohacení a ozdravení jídelníčku prostřednictvím surovin získaných z hmyzu.
Hmyz má významné nutriční hodnoty, obsahuje kvalitní bílkoviny, ale třeba i vápník a nenasycené mastné kyseliny. Kvalitou tak může být přirovnán k drůbežímu nebo rybímu masu. Na rozdíl od jiných živočichů, při jejichž zpracování vzniká až čtyřicet procent odpadu, neprodukuje příprava hmyzu odpad žádný. Některé druhy jsou velmi výživné a tučné, jiné jsou zase vhodné při dietách, protože mají minimální obsah kalorií. Strava z hmyzu může podle Borkovcové pomoci nemocným lidem, třeba celiakům, kteří mají specifické výživové potřeby.
Využití hmyzu jako potravy, kterému se odborně říká entomofágie, je odedávna běžné v Africe, jihovýchodní Asii a severní části Latinské Ameriky. Na mnoha místech jsou populace na pojídání hmyzu dokonce existenčně závislé. Běžnou součástí jídelníčku je ale hmyz nejen v chudých a rozvojových zemích. S oblibou si na něm pochutnávají třeba Japonci, kteří jej považují za vybranou lahůdku. V mexické kuchyni patří mezi národní jídla stejně jako hovězí a fazole.
Ve 113 zemích světa lidé podle webových stránek hmyznataliri.cz konzumují přes 1400 druhů jedlého hmyzu. Nejčastěji jde o moučné červy, termity a mravence, larvy vos a včel, ale i sarančata, cvrčky a brouky. Vzhledem k tomu, že je známo 400 milionů druhů hmyzu, má podle odborníků entomofágie obrovský potenciál rozvoje. Hmyz je navíc blízký příbuzný humrů a krevet a podobá se jim i chuťově. Cena hmyzu je ovšem nezanedbatelně nižší než cena korýšů.
