Plýtvání potravin
V Indonésii putuje jídlo ze stolů bohatých na stůl chudým

Efendiho život na předměstí Jakarty je na sto honů vzdálen životu bohatého páru, který vydal za svatbu v přepočtu asi 2,6 milionu korun. Avšak díky programu boje proti plýtvání potravinami mohl Efendi ochutnat pochoutky ze svatební hostiny stejně jako další chudí, píše agentura AFP.

"Nečekal jsem to. Najednou jsem se mohl zadarmo najíst," říká tento šedesátník, který si vydělává na živobytí tím, že sbírá odpadky, zejména plasty, které pak prodává. Potraviny pocházely z projektu Sdílená dobročinnost, který zastřešuje nevládní organizace Foodcycle. Ta rozděluje chudým zbytky ze svatebních hostin v zemi, kde se jídlem nesmírně plýtvá.

Souostroví v jihovýchodní Asii je podle loňské studie Economist Intelligence Unit po Saúdské Arábii druhou zemí na světě, kde se nejvíce plýtvá potravinami. V Indonésii, kde žije 260 milionů lidí, každoročně vyhodí každý obyvatel téměř 300 kilogramů potravin. Za Indonésií následují Spojené státy. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se ve světovém měřítku každoročně vyhodí 30 procent vyprodukovaných potravin, což je 1,3 miliardy tun v hodnotě téměř 26 bilionů korun.

Boj proti plýtvání potravinami na svatbách se zatím soustřeďuje na Jakartu, nicméně jeho zakladatelka Astrid Paramitová doufá, že se rozšíří i na další města a na další příležitosti, jako jsou různé konference a schůzky, kde se podává občerstvení. Jakarta je metropole extrémů, kde mrakodrapy sousedí s chudými předměstími a kde jsou značné rozdíly mezi bohatými a chudými.

Luxusní svatba Aldena Lukmana a Jessiky Widjajové, zakladatelů jednoho start-upu, stála asi 2,6 milionu korun. To je více, než si mnoho Indonésanů vydělá za celý život. "V Indonésii se koná hodně svateb a na nich se podává příliš mnoho potravin, zatímco v zemi je bohužel mnoho chudých," říká Astrid Paramitová.

Plýtvání jídlem v Indonésii je částečně způsobeno místní tradicí, která velí, aby bylo na svatbu pozváno co nejvíce hostů - a ti většinou na pozvání neodpovídají, zda opravdu přijdou nebo ne. Proto organizátoři svateb objednávají mnohem více jídla, než se nakonec sní.

Od loňského listopadu se k iniciativě Astrid Paramitové připojila padesátka svateb. Shromáždila se asi 1,6 tuny potravin, které byly prostřednictvím potravinových bank rozděleny chudým. Indonéská potravinová banka kromě toho spolupracuje s pekárnami a chudým rozděluje čerstvý chléb.

Kdyby se jídla připravovala v různých porcích, od malých přes střední po velké, přispělo by to k menšímu plýtvání, soudí Arief Daryanto, expert na výživu a profesor na zemědělské univerzitě v Bogoru na předměstí Jakarty. "Indonésie by se mohla vypořádat s plýtváním potravin také tak, že by vyměřovala pokuty obchodům a supermarketům, které jídlo vyhazují," říká.

 Mladí manželé z Jakarty, kteří souhlasili s tím, že zbytky z jejich hostiny budou předány potřebným, inspirují další páry, aby je napodobily. "Obsloužili jsme všechny hosty, kteří přišli, a jídlo zbylo. Je třeba, aby lidé přemýšleli, jak zbytky potravin využít a dát je těm, kteří to potřebují," má jasno Alden Lukman.