Hrozny sbírají ručně na svazích Himálají, ve více než 2200 metrech nad mořem, a prozpěvují si k tomu tradiční písně. Tato vinice, která leží u brány Tibetu, má jasný cíl: dát Číně konečně vlastní nektar světové úrovně. Čína si totiž ještě příliš nezískala pověst pro kvalitu svých vín. Proto se francouzská společnost vyrábějící vína a lihoviny Moët Hennessy rozhodla vysadit v provincii Jün-nan vinnou révu a produkovat vysoce kvalitní víno, které bude stát 300 eur (7800 korun) za láhev.
"Místo je to kouzelné, má svou divokou a čistou stránku a prostor," řekl agentuře AFP Maxence Dulou, ředitel vinice vysazené v roce 2012 po čtyřech letech pátrání po ideálním místě. Průměrná teplota se tu podobá té, která vládne v krajině kolem jihofrancouzského města Bordeaux. Klima je suché, bez monzunů, a tedy i bez chorob napadajících vinnou révu.
Na rozdíl od jiných čínských vinic tady není třeba v zimě zakrývat vinné keře, aby byly chráněny před mrazem. Pěstování vína v horách ale není procházka růžovou zahradou, připouští Dulou, jehož vinice o 28 hektarech je rozdělena na více než 300 malých parcel, z nichž každá je ošetřována jinak. "Je to velmi složité," říká.
Prodejní cena vína je výsledkem toho, že každý hektar vyžaduje v průměru 3500 hodin práce ročně, čtyřikrát více než největší vinice světa.
"Proč je tomu tak? Protože se všechno dělá ručně," vysvětluje Dulou. Důvodem je kvalita hroznů, ale také to, že používání mechanizace by bylo v takové výšce nepraktické.
Červené víno, směs cabernetu sauvignon a cabernetu franc, bylo pojmenováno Ao Jün, čínsky let nad mraky. Produkce zůstává limitovaná, ročně jde o 2000 bedýnek.
Společnost Moët Hennessy pronajala pozemky na 30 let zájemcům, kteří tu pěstovali víno již deset let. Stalo se tak na popud místních úřadů, které usilovaly o rentabilnější produkci než je ječmen, který se tu pěstoval na počátku tisíciletí.
Noví vinaři neměli zkušenosti s vinnou révou a kvalita vína nebyla dobrá. Příchod světového giganta změnil situaci a umožnil prodávat víno až do Evropy či Spojených států.
Třiačtyřicetiletý Maxence Dulou, který zde žije s manželkou již šest let, vidí v této iniciativě výsledek úspěšného spojení mezi Východem a Západem. "Pracujeme s Tibeťany, s čínskými menšinami, s Chany, kteří tvoří čínskou většinu, a s Francouzi a snažíme se přebírat to nejlepší z každé kultury. Číňané jsou kreativní a nemají strach ze změny. Je to úžasné," říká Dulou.
V posledních deseti letech v Číně narůstá střední třída, která se naučila vážit si dobrého vína, díky čemuž se země stala velkým konzumentem vína. Do roku 2021 by se Čína měla stát světovou dvojkou na světovém trhu s vínem, za Spojenými státy a před Francií. Avšak Číňané opomíjejí domácí vína: prodej čínského vína už pátým rokem klesá, zatímco dovoz vín vzrostl o 17 procent.
"Číňané více věří francouzským vínům, která za sebou mají 100 až 200 let zkušeností, než čínským vínům, která existují pouhých deset let a vyžadují ještě mnohá vylepšení," říká Dulou.
"Myslím si ale, že si Číňané postupně uvědomí, že i v Číně lze vyrábět vysoce kvalitní věci, zvláště pak vína. Kvalitní čínská vína budou kupovat, protože vzešla z jejich půdy a nepochybně v tom bude i trochu vlastenectví," dodává.
