Dlouháni pro Paříž

Francouzská metropole příštích letech o něco povyroste. Obytné domy budou moci dosáhnout výšky až 50 metrů a hotely a kancelářské a obchodní budovy budou moci jít ještě mnohem dál. Ne ale všude a rozhodně ne v pařížském centru. 

V minulých dnech o tom rozhodla pařížská městská rada s odůvodněním, že to dodá městu dynamičtější ráz a umožní získat nové prostory pro bytovou výstavbu. Obyvatelé jsou ale spíš proti. Rozhodnutí prosadila socialistická většina v radě v čele se starostou Bertrandem Delanoëm, který se pro výškové budovy vyslovuje už dlouho. Rada tak zrušila víc než třicet let staré omezení výšky obytných budov na 37 metrů, tedy asi na dvanáct pater.

Pro výstavbu vyšších obytných budov a výškových budov jiného určení bylo vytipováno šest míst při obchvatu kolem vnitřního města. Jedno z nich je čtvrť Batignolles, se kterou měla Paříž velké plány v případě, že by získala pořádání olympijských her v roce 2012, což se jí nepovedlo. Další jsou například oblast při výjezdu k letišti Roissy/Charles de Gaulle na severu a čtvrť Bercy na jihovýchodě, kde už před lety vyrostl moderní komplex ministerstva financí a hospodářství a sportovní hala Bercy.

Ve vnitřním městě bude omezení platit dál. Přes 200 metrů vysoká Montparnasská věž, se kterou se většina Pařížanů za víc než třicet let od jejího vybudování stále nesmířila, zůstane zřejmě ještě dlouho výjimkou.

Energetičtí upíři

I nyní schválené plány se střetávají s odmítavým postojem veřejnosti. V průzkumech se proti výškovým budovám ve městě vyslovuje kolem 60 procent dotázaných. V městské radě hlasovali proti novým plánům jako celku Zelení, radní za pravici odmítli zvýšení stropu pro obytné budovy.

Kromě údajného zkažení panoramatu města poukazují kritici na to, že půjde o "nové králíkárny", že výškové budovy spolykají příliš mnoho energie. Někteří tvrdí, že Delanoëmu jde jen o to, aby si vytvořil image budovatele, která by mu pomohla v politické kariéře; starostovi se připisuje úmysl ucházet se v roce 2012 o prezidentský úřad. Zelení označují zamýšlené výškové budovy za "arogantní symboly globalizace" a poukazují na to, kam se v tomto ohledu dospělo třeba v Londýně a Moskvě.

Radnice a někteří přední architekti takové obavy odmítají. Výškové budovy prý mají mít maximálně 100 až 200 metrů, nebude jich moc a budou jen na okraji města, navíc prý je dnes možné stavět výškové budovy vysoce ekologické. Iniciátoři plánu také zdůrazňují, že zvýšení obytných budov znamená možnost vybudovat o 20 až 30 procent víc bytů než teď a že polovina bytů bude sociálních.

Nouvelova 301

Architekti nové možnosti vítají. Protože se o věci už nějakou dobu uvažovalo, vypracovali už pro všechna předpokládaná místa předběžné studie a modely. V nejpokročilejším stavu je Batignolles, kde by první budovy mohly vyrůst v roce 2012. Radnice chce ale ještě své plány předložit v příštím roce k veřejné debatě.

Zatím jsou ve městě kromě Montparnasské věže výškové budovy jen ve čtvrti Beaugrenelle nedaleko Eiffelovy věže. Ani tento přes dvacet let starý shluk věžáků se nepovažuje za příliš povedený a právě teď se nákladně renovuje. Ve čtvrti Défense, která je už za hranicemi vlastního města, je zatím nejvyšší budovou stoosmdesátimetrové sídlo společnosti TotalFinaElf. V květnu bylo přijato rozhodnutí postavit tam 301 metrů vysoký mrakodrap podle návrhu francouzského architekta Jeana Nouvela. Mrakodrap má stát do roku 2015.

Visualizace: AP, Profimedia, archiv