Oscar Niemeyer: navzdory pravým úhlům a kapitalismu
14.12.2007 12:20
Jeho stavby volně plynou v prostoru jako klikatící se řeka či smyslné křivky žen a na pohled bourají zákony fyziky. Jedna připomíná létající talíř, v němž na útesu u Rio de Janeira přistáli mimozemšťané, jiná vypadá jako sopka, další jako obří oko na muří noze.
Nejvíce děl brazilského architekta Oscara Niemeyera, který se v sobotu dožívá sta let, lze obdivovat v jednom jediném městě, metropoli jeho rodné země Brasílii, která se podle jeho architektonických návrhů zrodila před půlstoletím za pouhé čtyři roky.
Další stavby od Niemeyera si můžete prohlédnout ZDE.
"Některé stavby se v té rychlosti realizovaly takřka bez projektu, hodně věcí se domýšlelo až při jejich provádění," vzpomněl Niemeyer na projekt, jehož iniciátorem byl brazilský prezident s českými předky Juscelino Kubitschek. Půdorys Brasílie ve tvaru letadla vymyslel Lucio Costa, u něhož Niemeyer ve 30. letech získával první zkušenosti z architektonické praxe. A většinu klíčových staveb nového hlavního města největší jihoamerické země, které vyrostlo uprostřed nehostinné pustiny v nadmořské výšce kolem tisíce metrů, navrhl Niemeyer.
"Beton a sklo, sloupy a oblouky, dlouhé nástupní rampy, či široká schodiště, ploché střechy" - tak formuloval Niemeyer podobu budov z prvního období výstavby Brasílie (do roku 1960). Perličkou mezi nimi je téměř cele prosklená katedrála, podobná sopce, květině či trnové koruně na Ježíšově hlavě. V roce 1987 byla Brasília zařazena na seznam kulturního dědictví UNESCO, ale má i své odpůrce, pro něž je to betonové město příliš vzdálené od přirozené infrastruktury země.
Ostatně i Niemeyer žije ve staré metropoli Rio de Janeiru, nedaleko níž, v Nitéroi, stojí i jeho další originální dílo - Muzeum současného umění. I tato stavba na ostrohu nad mořem, která připomíná UFO a bývá řazena mezi deset nejlepších staveb 90. let, dokládá Niemeyerovo přesvědčení, že "nejdůležitější věcí v architektuře je moment šoku". Proto mu někteří vyčítají nadměrné opojení vzhledem objektů a malý zájem o jejich funkčnost.
Oscar Ribeiro de Almeida Niemeyer se narodil 15. prosince 1907 v Rio de Janeiru, kde absolvoval v letech 1930-1934 Školu výtvarných umění. Poté nastoupil bez nároku na honorář do ateliéru Lucia Costy, tehdejší vůdčí osobnosti brazilské architektury, u něhož se dostal k mnoha prestižním projektům - například na budovu ministerstva školství a zdravotnictví v Rio de Janeiru, či pavilon pro světovou výstavu v New Yorku.
Původně byl Niemeyer silně ovlivněn Le Corbusierem, s nímž se těsně po válce podílel i na návrhu nového sídla OSN v New Yorku. Dále ke svým oblíbeným a inspirujícím architektům řadí zejména Miese van der Rohe či Katalánce Antonia Gaudího, s nímž ho pojí fascinace ladnými křivkami a nesnášenlivost s pravými úhly.
Stejně jako ostré hrany a přímky nenávidí Niemeyer také kapitalismus: "Musíme změnit tenhle režim násilí, moci a válek." "Myslím si, že Bush je idiot. Lupič jako každý jiný, který vyhrožuje celému světu i Jižní Americe," tvrdí Niemeyer, který hned po válce vstoupil do komunistické strany a prohlašuje, že revoluce je to nejlepší řešení.
Kvůli svému levicovém přesvědčení musel Niemeyer po převratu v roce 1964 emigrovat z Brazílie. Až do roku 1975 žil hlavně v Paříži, kde navrhl například sídlo Francouzské komunistické strany či administrativní budovu firmy Renault. Z téže doby pochází i jeho projekt budovy nakladatelství Mondadori, který tehdy mnozí považovali za neuskutečnitelný. Pět pater této milánské budovy totiž jakoby visí od stropu a po délce fasády jsou nepravidelně rozmístěny sloupy.
Niemeyerova díla je možné vidět po celém světě - například v Alžíru navrhl univerzitu, na Madeiře kasino a v malajsijském Penangu Státní mešitu. V roce 1988 mu byla udělena Pritzkerova cena, obdoba Nobelovy ceny v architektuře.
"Nejlepší je mít po svém boku ženu - a potom ať se děje vůle boží," tvrdí téměř stoletý architekt, který se před rokem oženil se svou šedesátiletou sekretářkou a stále chodí skoro každý den do ateliéru pracovat. S první manželkou, kterou si vzal před téměř 80 lety a která zemřela v roce 2004, má dceru.
Foto: ČTK, Profimedia
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.