Renesance toaletky

Název tohoto velmi zajímavého kousku nábytku pochází z francouzského toilette, což  znamená úprava. Po několik století patřila do stálého nábytkového mobiliáře většiny interiérů.  A ve své podstatě je dodnes velmi moderní...

Pojmenování toaletka vzniklo původně v době renesance a nastupujícího baroka, kdy  francoužští nábytkáři vynalezli novinku - speciální stolek, na kterém se rozprostíralo plátno, „toile", na němž byly rozestavěny nejrůznější toaletní potřeby.

ČTĚTE TAKÉ: Staronové kouzlo toaletních stolků

V době vlády Ludvíka XIV. byl velmi oblíben proces ranní toalety, zvaný „la toilette". Šlo o úpravu zevnějšku šlechticů a samozřejmě samotného krále, která měla zajímavé specifikum - byla veřejná. 

Šlechtění těla byl několikahodinový rituál, během něhož se provádělo mytí rukou, ošetření pleti, líčení, úpravy účesu a také vydatné parfemování. A tady svoji významnou úlohu  sehrála právě toaletka. Stála v pokoji, který navazoval na ložnici, nebo přímo v ložnici jako centrum dění.

Toaletní stolek byl vybaven nejrůznějšími přihrádkami, kam se ukládaly všechny masti a krémy na obličej, lahvičky s parfémy, kartáče na vlasy, sponky, stuhy i zrcadla. Nutno podotknout, že intimní hygiena v minulosti nebyla silnou stránkou lidstva. Až do 19. století, kdy vznikly koupelny v prakticky současné podobě, se na zkrášlování vzhledu používaly zejména vonné oleje a silné květinové parfémy, které maskovaly nežádoucí tělesný zápach.

Důmyslné skrývání

Od té doby prošla toaletka dlouhým vývojem. V období pozdního rokoka se stolový nábytek zdokonaloval řadou technických vymožeností. Toaletky byly vybaveny různými skrytými čelními i bočními  zásuvkami, vyklápěcími stolními deskami, kde bylo ukryto zrcadlo a v té době oblíbenými žaluziovými uzávěry.

V empíru už  toaletní stolek nesměl chybět v žádné dámské ložnici. Říkalo se mu „athénienne" a měl funkci podstavce pro malé umývadlo. Ve druhé polovině 19. století se toaletka stala součástí sériově vyráběných ložnicových kompletů. Nový trend ekonomicky výhodného způsobu výroby nábytku přinesl zjednodušení tvarů a přístupnost širším vrstvám. A tak se tento specifický kousek stal nedílnou součástí každého interiéru.

Do ložnice nebo do koupelny?

Dnes ale zdaleka není takovou samozřejmostí, jako tomu bylo ještě před více než sto lety. Úprava zevnějšku se v malých bytech přemístila do koupelen. Rozmach výroby na míru však opět probudil zájem lidí i o toaletku a ta se pomalu vrací na své právoplatné místo - do ložnic.

Moderní toaletka je vlastně stolek, zrcadlo a taburet v jednom, designově sladěném kompletu. Líbezné romantické toaletky v retro stylech stále oslovují mnoho lidí a stávají se zajímavým historickým solitérem s nesporně praktickou funkcí.

Zajímavá řešení však může nabídnout i moderní design. Pravdou je, že nabídka je zatím skromná. Proto je nejlepší cestou nechat si toaletku vyrobit na míru.

Ingredience:

- zajímavé historické souvislosti
- vhodně zvolené místo
- zajímavý návrh

Prvním krokem je určení vhodného místa, které by mělo být světlé. Ideální umístění pro toaletku je před oknem. Na obličej upravujícího se tak dopadá denní světlo a odraz v zrcadle pak není příliš zkreslen. Stolek by měl mít dostatek úložného prostoru pro pečující potřeby, ale i pro sklopení zrcadla.

Výhodou výroby na míru je možnost promyšleného vnitřního uspořádání, kdy konkrétní předměty budou mít přesně vymezené místo. Toaletka by zároveň měla poskytovat i prostor pro zasunutí taburetu a pohodlné sezení. Je to praktičtější, než masivní komody, které dodnes často toaletky nahrazují.

Při výběru materiálu se meze nekladou. Toaletka může být integrovanou součástí celého interiérového designu, nebo se může stát objektem originálního výtvarného projevu.

Investice do výroby toaletního stolku se ale rozhodně vyplatí - sobě vlastním způsobem  zútulní prostor a stane se oblíbeným, denně navštěvovaným místem.

Foto: Profimedia, archiv firem, archiv