Nejmalebnější slovenský vrch Velký Rozsutec skrývá podle pověsti bájné poklady slovenského zbojníka Juraje Jánošíka. Legendy praví, že je Jánošík zakopal v Rozsutci, pod Rozsutcem nebo na Rozsutci nedaleko vsi Terchová u Žiliny. Někteří se je v žertu vydávají hledat na Malou Fatru ještě dnes, řekl agentuře TASR publicista, stejně jako Jánošík terchovský rodák, znalec místní historie a dlouholetý šéfdramaturg mezinárodního folklorního festivalu Jánošíkovy dny v Terchové, Peter Cabadaj.
Zdůraznil ale zásadní věc, kterou shodně připomínají všechny pověsti o Jánošíkovi, že totiž aby mohl vykopat jeho poklad, musí člověk svou odvahou a statečností na legendárního zbojníka, který podle pověstí "bohatým bral a chudým dával", navázat a nebát se kvůli svým ideálům ani jít na šibenici. "A takový člověk se zřejmě už nenarodí. Proto zůstanou poklady v Rozsutci, pod Rozsutcem a na Rozsutci asi zakopané na věčné časy," ocitoval Cabadaje zpravodajský server teraz.sk.
V kraji se ale k pověstem o Jánošíkovi váže více míst - hora Pupov, pod kterou se snad v lednu 1688 narodil, nebo skalní útvary ve Vrátné dolině a v terchovské dolině Obšívanka. Někde si prý zbojník nabral vodu, jinde něco zakopal nebo se tam s někým setkal. Podle Cabadaje posloužil ke zkazkám tvar skalnatých útvarů, které připomínají artefakty z reálného života.
Po své smrti v březnu 1713, kdy byl odsouzen k trestu smrti nabodnutím na hák za levý bok, se Jánošík stal symbolem boje chudého lidu proti feudálům. Nic na tom nemění ani fakt, že podle střízlivého hodnocení některých historiků byl Jánošík spíš jen obyčejný lapka a pašerák, než hrdina a "slovenský Robin Hood". O jeho životě byla napsána řada knih a natočeno několik filmů.
