Co se nosí
Kulaté a větší košíčky. České ženy chtějí praktické podprsenky
30.10.2014 14:35
České ženy chtějí hlavně praktické podprsenky v bílé, černé nebo smetanové barvě. Měly by být pohodlné, oproti dřívějším špičkám je dnes zájem o podprsenky s košíčky přírodního, kulatého tvaru. Používá se více elastických materiálů a roste poptávka po podprsenkách s většími košíčky. Takové jsou poznatky Eriky a Jindřicha Stoklasových, majitelů rodinné společnosti Spoltex Kravaře, jež je jednou z mála firem, které v Česku podprsenky vyrábějí.
Dílny v Kravařích na Opavsku, kde firma zaměstnává 30 lidí, opouští denně v průměru 1000 výrobků. Podprsenky tvoří zhruba 30 procent produkce, společnost s ročním obratem kolem 14 milionů korun vyrábí na 400 druhů spodního prádla od trenýrek a kalhotek přes podvazkové pásy až po pyžama a noční košile. "Jsme jediná česká firma, která dělá takový široký záběr sortimentu," řekl Jindřich Stoklasa.
Zhruba 55 procent výrobků je určeno ženám, 35 procent mužům a deset procent dětem. Většina produkce putuje do tuzemských obchodů. Část se prodává na Slovensku a v Dánsku.
Před 23 lety začínala firma na půdě se dvěma šicími stroji a zpočátku podprsenky nevyráběla. "Časem jsme se k tomu dostali, když se firma dostala do určité vývojové etapy," řekl Stoklasa. Výroba podprsenek se od ostatního prádla trochu liší, proto na ni mají zvláštní samostatnou dílnu. "Snažíme se, aby ta výroba probíhala kontinuálně, protože na rozdíl od kalhotek ta podprsenka se neskládá z pěti nebo šesti dílů, ale ze 30 nebo 40 dílů," vysvětlil Stoklasa.
Některé modely podprsenek, ty levnější, které se používají třeba jako pracovní, přetrvávají v sortimentu celá léta. Jinak se ale během posledních 20 let výrazně změnily střihy podprsenek i materiály, z nichž se vyrábějí. "Rozdíl je v kvalitě materiálů i v kosticích. Dříve se nepoužívaly materiály až tak elastické, nebylo tam takové procento lycry," řekla Erika Stoklasová. Proměnou materiálu ale prošlo veškeré spodní prádlo: zatímco před 20 lety se 90 procent dělalo z bavlny, dnes mají přednost moderní hi-tech materiály - elastické látky na bázi přírodních vláken.
Také spodní prádlo je sezonním zbožím. "Když začíná podzim, obrovsky roste prodej pánského prádla. Ženské začínají víc myslet na své mužské a kupují jim to pod stromeček," řekla Stoklasová. Na jaře se zase prodává více podprsenek a kalhotek. "I podprsenky mají sezonní prodej. Hladká podprsenka se prodává více v létě, protože se dává pod triko, krajková zase více v zimě, kdy může být pod svetříkem," řekla Stoklasová.
Zájem o podprsenky se ale liší i podle regionu. Důvodem jsou zřejmě hlavně finance. "Do severních Čech jdou nelevnější, nejjednodušší výrobky. V Praze jdou víc bambusové materiály, krajkové vzory, obchodníci si berou dražší věci," řekla Stoklasová. Lidé z Prahy ale na druhou stranu zase v e-shopu Spoltexu nakupují více "obyčejnějšího" zboží, které tam v obchodech není.
Firma vyrábí podprsenky několika desítek druhů a typů, podle majitelů se vymyká i tím, že vyrábí i prádlo velkých velikostí. "Žena, která má menší prsa, tak to samozřejmě dostane koupit i u Vietnamců, ale ženská, která má prsa větší a potřebuje, aby v tom prádle nějak vypadala, tak si koupí naši podprsenku," řekla Stoklasová.
Výrobky kravařské firmy se v Česku prodávají přibližně v 800 prodejnách. "Od počátku stojíme a padáme s českým obchodem. Nedodáváme do řetězců, do nadnárodních sítí," řekl Stoklasa. Konkurencí jsou především asijští výrobci. "Na prstech obou rukou spočítáte firmy, které v Česku přímo vyrábějí. Většina firem si to nechá vyrobit v Asii. Jsou firmy, které tu mají jenom kancelář, přesto to deklarují jako české zboží," řekl Stoklasa. Zdůraznil, že Spoltex může používat značku Český výrobek a v hodnocení kredibility získal nejvyšší ratingové hodnocení AAA.
České firmy, a to nejen oděvní, budou mít podle Stoklasových brzy velký problém s nedostatkem řemeslníků. "Dříve byl učební obor šička. Dneska chodí holky do učebního oboru na švadlenky, ale nikdo to nechce dělat," řekla Stoklasová. Navíc podle ní klesá i úroveň absolventů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.