Číňanka konzumující italské pokrmy hůlkami, černý rolák Gucci se zvýrazněným otvorem na ústa, černošský chlapec v mikině s nápisem nebo pleťová maska z černého uhlí. To je výčet produktů a reklam, které v posledních měsících vyvolaly mezi veřejností vlnu kritiky a jejich prodejci je raději stáhli. Údajně jsou kontroverzní, rasistické nebo určitým způsobem poškozují kulturu dané země. Je dnešní doba takzvaně hyperkorektní? Nebo zesměšňujeme problémy, jejichž kulturnímu pozadí příliš nerozumíme?
"Omlouváme se za nedorozumění," uvedli Dolce a Gabbana ve videu, v němž ujišťují veřejnost, že respektují všechny kultury a tu čínskou dokonce milují. Takové prohlášení světově známá italská módní značka zveřejnila poté, když se na její účet snesla kritika za reklamu, ve které čínská modelka konzumuje pizzu a špagety tradičními hůlkami. Značka D&G přitom chtěla podle svých slov pouze upozornit na plánovanou přehlídku v Šanghaji. To se jí ale příliš nevyplatilo, protože spot označily čínské celebrity za rasistický.
Podobně to na sociálních sítích schytala také švédská oděvní společnost Hennes&Mauritz známější jako H&M. Minulý rok na svých e-shopech uvedla do prodeje dětskou zelenou mikinu s nápisem "Coolest monkey in the jungle" (Nejvíc cool opice v džungli), kterou měl na sobě malý černošský chlapec. "Byla jsem zcela v šoku, že se něco takového na internetu objevilo," reagovala na svém twitterovém účtu britská politička Kate Osamorová. A přidal se k ní také kanadský zpěvák The Weeknd, jenž vytvořil se značkou H&M několik mužských kolekcí.
woke up this morning shocked and embarrassed by this photo. i’m deeply offended and will not be working with @hm anymore... pic.twitter.com/P3023iYzAb
- The Weeknd (@theweeknd) 8. ledna 2018
"Nám se to může zdát až absurdní, protože nerozumíme kultuře, ve které to celé vzniklo a projektujeme si to naopak do naší vlastní kultury. My ale vidíme pouze ten jeden případ, ale už neznáme jeho pozadí a celý kontext," vysvětluje sociolog Martin Buchtík, ředitel Ústavu empirických výzkumů. Zároveň dodává, že v multietnických zemích, jako je například Belgie či Francie, mohou být tato témata mnohem citlivější. "Politická korektnost je navíc termín, o jehož významu se vede v poslední době válka. Lze ho napadnout jak z konzervativního směru, tak i z toho liberálního," říká.
"Černá huba"
Mezi poslední případy letošního roku patří černý svetr s názvem Kukla, který luxusní značka Gucci po rozsáhlé kritice na sociálních sítích stáhla z prodeje. Rolák je možné vytáhnout až k lícním kostem a má v sobě otvor na ústa, který je zvýrazněný červenou barvou. Tím se podle zákazníků podobá takzvanému blackface (černá huba). V minulosti to byl druh parodie, při kterém se bělošští komici převlékali za černochy. "Ten argument pak zní: ty lidi opravdu nemají co dělat, když řeší takové hlouposti. Celé to však souvisí s koloniální minulostí a evropskou nadvládou, se kterou se tam lidé stále vyrovnávají," vysvětluje Buchtík.
So ya'll just going to let #Gucci act like they ain't know better? #Blackface
- VENUS🦋"Viva la RESISTANCE!" (@blubuttafly16) 7. února 2019
STOP supporting brands that mock you! #BoycottGucci pic.twitter.com/TwPaAkZH6D
Podobnost se zmíněným blackface zaznamenali uživatelé také v souvislosti s populární pleťovou maskou z černého uhlí. Častým spekulacím o rasismu však v tomto případě oponoval jeden z komentujících, podle kterého za vším stojí mileniálové - "věčně ukřivděná generace". "Nemyslím si, že by měli mileniálové větší potřebu se k tomu vyjadřovat než jiná generační skupina. Mají pouze vyšší šanci, že na takovou informaci narazí. Jednoduše více používají sociální sítě," říká sociolog a dodává, že na sociálních sítích lze zkrátka najít jakoukoliv informaci, kterou hledáme.
