Co nadělit nejsečtělejší zemi na světě ke stým narozeninám? Pro finské politiky a veřejnost je odpověď nasnadě: novou, obrovskou, ultramoderní knihovnu, která se stane novým "obývacím pokojem národa", píše agentura AFP.
Po 20 letech plánování, projektování a výstavby se helsinská centrální knihovna 5. prosince oficiálně otevřela veřejnosti. Stalo se tak na závěr celoročních oslav finské nezávislosti, která byla vyhlášena 6. prosince 1917.
Knihovna ze smrkového dřeva a skla stojí na význačném místě v centru města, přímo naproti finskému parlamentu. Zatímco parlamentní budova je strohá struktura ze žuly, novou knihovnu navrhlo finské studio ALA Architects jako přívětivou stavbu se zvlněnými liniemi, která láká lidi do své "teplé náruče".
Kromě obrovského množství 100 000 knih nabízí knihovna nesoucí název Oodi, což je finský výraz pro "ódu", veřejnosti také hudební a videostudia, kino či dílny s 3D tiskárnami a laserovými řezacími stroji. V komplexu je rovněž návštěvnické centrum Evropské unie, které poskytuje informace o činnosti EU a jejím vlivu na každodenní život řadových občanů.
"Oodi ztělesňuje moderní představu o tom, co znamená knihovna," říká Tommi Laitio, který v Helsinkách působí jako výkonný ředitel pro kulturní záležitosti, knihovny, sport a služby pro mládež. "Je to literární instituce, ale také instituce technologická, hudební a filmová," dodává.
Jednou ze známek tohoto pokroku jsou roboti sloužící k přepravě knih. Jedná se o šedé vozíky, které dokážou samy hledat cestu, vyhýbat se lidem a nábytku a používat výtahy tak, aby pro zákazníky vyzvedly knihy ze suterénu a vrácené svazky zase vyložily u správného regálu. Do polic budou knihy zařazovat běžní zaměstnanci knihovny.
Oodi, kterou by podle očekávání mělo navštěvovat 10 000 lidí denně, má oddělené tiché prostory pro studium, všude jinde ale není "mlčenlivost" pravidlem, jak je tomu zvykem v jiných knihovnách.
Hluk a ruch je naopak vítán v prvním patře, které se má stát místem setkávání lidí všech věkových skupin za účelem společné tvorby. Návštěvníci si zde mohou vypůjčit hudební nástroje nebo třeba hrát na herních konzolích.
"Jsme připravení vést nepřetržitou diskusi s uživateli a zaměstnanci o tom, jaké chování je v knihovně vítané, ale rozhodně by měla být rušným místem a střediskem všemožných spontánních aktivit," říká vedoucí knihovnických služeb města Katri Vanttinenová.
Ta je zvlášť hrdá na rozhodnutí knihovny neoddělovat dětské oddělení od sekce pro dospělé. Obě jsou umístěny v 50 metrů dlouhém prostoru v nejvyšším, proskleném patře budovy.
"Domníváme se, že hluk, který děti vnášejí do tohoto poschodí, je pozitivní, slyšíme hlasy budoucnosti a líbí se nám, že máme literaturu pro děti i dospělé ve stejném patře bez jakýchkoli oddělujících stěn," podotýká Vanttinenová. "Akustika byla opravdu dobře promyšlena, takže když lidé na jednom konci poschodí křičí, na druhém konci je to sotva slyšet."
Ačkoli řada zemí omezuje své knihovnické služby, podle Laitia nebyl problém získat podporu politiků a veřejnosti pro tento projekt v hodnotě 152 milionů dolarů díky tomu, jaký význam Finové knihovnám přikládají.
V této 5,5milionové zemi si lidé půjčí 68 milionů knih ročně. "Knihovny v Helsinkách jsou druhou nejvýše hodnocenou veřejnou službou po dodávkách pitné vody," říká Laitio.
