Patrně odrůdově nejpestřejší vinohrad v České republice leží na pěti hektarech viniční trati Načeratický kopec ve znojemských Oblekovicích. Odborníci z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) tam prověřují vlastnosti nových odrůd révy vinné před tím, než je mohou šlechtitelé nechat zapsat do státní odrůdové knihy. V posledních letech se šlechtitelské úsilí nejčastěji zaměřuje na takzvané PIWI odrůdy, tedy odrůdy odolné vůči houbovým chorobám, řekl ČTK vedoucí oddělení vinohradnictví Ivan Budín.
"Aby mohla být nová odrůda registrována, musí projít odrůdovým zkoušením u nás, které trvá nejméně sedm let. Prověřujeme její vlastnosti a zjišťujeme i její odlišnost od jiných odrůd. Vlastnosti odrůdy můžeme začít hodnotit až po třech letech, přičemž první takzvaná panenská sklizeň z tříletých hlav se do hodnocení nezapočítává," uvedl Budín.
K hodnocení je zapotřebí tří úrod, pokud keře z nějakého důvodu jeden rok nezaplodí, je třeba přidat další rok pozorování.
Každou novou odrůdu ve vinohradu testují na třech různých místech vinice ÚKZÚZ, pokaždé na sedmi hlavách, jak se keřům révy vinné říká. Nová odrůda roste vedle takzvané odrůdy kontrolní, kterou určuje šlechtitel spolu s Národním odrůdovým úřadem a s níž se vlastnosti nové odrůdy porovnávají.
Asi nejznámější odrůdou, která v minulosti zdejší zkušební stanicí prošla, je dnes velmi populární česká odrůda Pálava zapsaná do Státní odrůdové knihy v roce 1977. "Z odrůd registrovaných v posledních letech je velmi populární Savilon nebo Rinot, v obou případech jde o PIWI odrůdy. Rinot je vyšlechtěný z Rulandského šedého a těší se oblibě také u německých pěstitelů," doplnil Rostislav Gruna, vedoucí oddělení registru vinic.
Po zapsání nové odrůdy do Registru vinic a Státní odrůdové knihy se pět hlav nové odrůdy přesune do zdejší kolekce, která zahrnuje 338 odrůd révy. Nejde pouze o takzvané moštové odrůdy, které se používají k výrobě vína, ale také o odrůdy stolní určené ke konzumaci hroznů a odrůdy podnožové.
Z podnožové odrůdy by lidé hrozny sháněli marně. "Po epidemii mšičky révokazné v 19. století se evropská réva začala roubovat na americké podnože. Tyto odrůdy podnožové mají různé vlastnosti, některá lépe snáší sušší prostředí, jiná potřebuje vlhčí, některá koření spíš mělčeji, jiná do větší hloubky," řekl Budín.
Každá hlava révy vinné se tak skládá z podnožové části, která končí kousek na povrchem, a z ušlechtilé odrůdy, která je na podnož naroubovaná. Vlastnosti jednotlivých odrůd jsou popsané v přehledu, který vydává Národní odrůdový úřad ÚKZÚZ a vinohradníci si podle nich mohou vybrat nejvhodnější keře pro vlastní vinohrad podle jeho specifik.
