Do cíle 21. ročníku extrémního závodu psích spřežení Šediváčkův long v Deštném v Orlických horách dorazilo nadprůměrných 70 procent z 82 musherů, kteří ve středu stanuli na startu. Při minulých ročnících nebylo nijak výjimečné, že do cíle doběhla jen polovina závodníků. Kvalitě letošního téměř 240 kilometrů dlouhého závodu pomohla zejména dobře upravená trať a dobrý sníh, řekl ředitel závodu Pavel Kučera. Šediváčkův long patří k nejnáročnějším kláním svého druhu v Evropě.
Nejrychleji absolvoval měřených 216 kilometrů závodu musher Jiří Kouřil z Tachovska, a to za 14 hodin a 16 minut. Představovalo to průměrnou rychlost přes 15 kilometrů v hodině. Jeho saně táhla sedmičlenná smečka aljašských husky, což jsou speciálně vyšlechtění psi pro co nejvyšší výkon. Mezi čistokrevnými psy bylo podle hlavního rozhodčího Luboše Bartáčka nejrychlejší desetičlenné spřežení sibiřských husky Romana Habáska ze severočeských Podbořan, které měřené úseky zvládlo za 15 hodin a sedm minut.
Propozice předepisují povinnou zátěž sedmi kilogramů na psa, takže desetičlenná smečka táhne saně o váze 70 kilogramů plus veze mushera. "Každý si s sebou musí vzít povinnou výbavu, s níž je schopný přespat v přírodě, nakrmit psy a bezpečně se dostat domů," řekl Bartáček. Dodal, že letošní profil trati se podobal výstupu na osmitisícovku, protože spřežení za čtyři závodní dny nastoupala v součtu téměř 7500 výškových metrů.
Po třech špatných zimách letos v Orlických horách napadl až jeden metr sněhu a musheři se zhruba 600 psy měli pro závody skvělé podmínky. "Tratě byly výborně připravené, psi se nebořili, saně lépe jely. Pro závodníky a psy to nebylo tak náročné," řekl Kučera. Protože letošní zima přišla dříve než v minulých letech, mohli musheři se svými spřeženími před závody absolvovat kvalitní přípravu na sněhu a měli tak více natrénováno.
Závodníci si v noci na dnešek užili i bivak ve volném terénu v lokalitě Zámeček-Pádolí mezi Uhřínovem a Jedlovou. "Nebe bylo plné hvězd, nefoukal vítr, mráz byl minus šestnáct. Ideální podmínky," řekl Kučera. Noc závodníci se psy přečkali ve sněhových záhrabech, někteří použili stany. Na bivaku se musí musheři postarat sami o sebe, pomoc o dalších osob je podle pravidel soutěže zakázaná.
I letos bylo několik desítek účastníků z ciziny. Nejvíce musherů přijelo z Německa, Rakouska a Švýcarska. Jedna polská závodnice si krátce po startu první etapy poranila nohu, když se jí do ní zasekla kotva od saní. Po ošetření v Polsku se do Deštného vrátila jako divačka.
Před třemi lety sníh nebyl vůbec a závody se jely poprvé v historii na tréninkových kárách. V minulých dvou letech byly závody zkráceny kvůli nedostatku sněhu a velké oblevě.
Závod je pojmenován po severském psu, jehož zastřelil myslivec před startem prvního ročníku akce.
