Velký objev
V Itálii našli korálový útes. Jedná se o vzácný druh, tvrdí vědci

V Itálii našli vědci první korálový útes, který může být v budoucnu až desítky kilometrů dlouhý. Podmořský ekosystém se momentálně rozprostírá na dvou a půl kilometrech podél pobřeží Jaderského moře poblíž města Monopoli v jihovýchodní oblasti Apulie. Zprávu přinesl server The Guardian.

Jedná se o vůbec první mezofotický korálový útes (termín používaný pro ekosystémy s nízkou úrovní světla), který vědci objevili ve Středomoří. O svém objevu informovali v časopise Nature. Tvrdí, že tento druh útesů se obvykle nachází v hloubce kolem 30 až 200 metrů. I proto jsou barvy tohoto útesu méně barvitější oproti těm, které se nachází v Tichém oceánu.

"Slavný australský nebo maledivský korálový útes stoupá skoro až k hladině vody, a tak využívá slunečního záření, které je skutečným palivem tohoto ekosystému. Naproti tomu mezofotické útesy jsou velmi vzácné, protože zvládnou přežití a dál růst i přes nedostatek světla," řekl profesor Giuseppe Corriero, ředitel oddělení biologie na University of Bari Aldo Moro, který výzkumný projekt vedl.

"Začátkem devadesátých let jsem pracoval jako mořský biolog v Maledivách. Ale nikdy jsem si nemyslel, že bych o třicet let později našel korálový útes, co by kamenem dohodil od mého domu," komentoval užasle Corriero.

Apulijský korálový útes se nahází v hloubce od 35 až do 50 metrů a jeho délka dosahuje zhruba dvou a půl kilometru. Nicméně podle vědců se může v budoucnu rozšířit o další desítky kilometrů podél východního pobřeží Jaderského moře.

Většina útesů ve Středomoří zanikla

Korálové útesy byly kdysi hojně rozšířené zejména ve Středozemním moři, postupem času ale skoro všechny zanikly. Jejich stáří se pohybuje kolem 10 tisíc let a jsou domovem až pro 25 procent všech mořských druhů. Poslední zbytky jsou ještě na některých místech viditelné i dnes. Nejznámější je malý útes na ostrově Mljet v Chorvatsku.

Za zánikem korálů stojí především oteplování moří a okyselování oceánů. Většina útesů se postupně odbarvila a navíc není schopna růst dostatečně rychle, aby se vyrovnala se stoupající hladinou moří, jež vyvolávají změny klimatu.