Řemeslná činnost
V Krátké na Žďársku drátenice vyráběly dekorace

Na víkendovém setkání uměleckých dráteníků ve vesničce Krátká se sešlo pět drátenic. U jednoho stolu vystavovaly i pracovaly. K vidění byly drátěné kraslice, hrnky, květiny, různé figurky, náhrdelníky či prsteny. Jedna místní paní si přinesla spravit starý kameninový hrnec. Praskl ji, ale chce ho ještě používat, řekla Lada Borecká, drátenice z Krchleb, která se opravy ujala.

Ze setkání v Krátké by se podle iniciátorky Věry Studené ze sousední obce Kuklík mohla stát tradice. Sama se řemeslu věnuje od roku 2003. "Jsem samouk. Dostala jsme knížku o drátování a podle toho jsme se to začala učit," řekla. Dnes umí z drátu vykouzlit třeba i klobouky, které zdobí drátěnými květinami a stuhami. Spočítala, že práce na jednom klobouku zabere 40 hodin.

Podle předsedkyně spolku Dráteník Dany Cerhanové se drátenické řemeslo v Česku proměnilo se v umění. "Takovou klasickou dráteničinu, drátování hrnců a předmětů denní potřeby, třeba pastiček na myši a různých poliček, to už moc lidí nedělá," uvedla. Sama se drátování začala učit v roce 1998 od Petra Musila, jemuž se říkalo první český dráteník. Jeho školou podle ní prošlo přes 500 lidí.

Drátování se podle jejího odhadu ze dvou třetin věnují ženy. Jde především o zálibu, řemeslo k uživení to prý moc není. "Jak někdo plete nebo drhá, tak my si drátujeme," řekla předsedkyně spolku. Náklady na materiál nejsou vysoké. Používají se různé druhy drátu a kleštiček. "Nejvíc do toho investujete svůj čas a ruce," shrnula.

Obec Krátká ve Žďárských vrších je vesnickou památkovou rezervací. Setkání dráteníků hostí ekocentrum provozované střediskem Chaloupky v jednom z tamních historických statků. Marie Rajnošková z centra podotkla, že blízko Krátké je Drátenická skála. Říká se, že se u ní schovávali dráteníci ze Slovenska, kteří přicházeli hospodyním drátovat hrnce.