Na cestě k UNESCO
Vamberecká krajka je na seznamu zvyků a tradic

Ministerstvo kultury (MK) zapsalo v prosinci na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury vambereckou krajku a tradiční hody s právem na Uherskohradišťsku. Informovala o tom mluvčí MK Michaela Lagronová. Umístění obou tradic na tuzemský seznam by mělo být dalším z kroků k případnému zápisu na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Na rozhodnutí ministerstva kultury, které by případnou nominaci na seznam světového dědictví podávalo, dnes upozornila Česká televize. Účelem národního seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury je ochrana, zachování, identifikace, rozvoj a podpora nemateriálního kulturního dědictví na území ČR. Zaměřen je především na jevy tradiční kultury venkovských komunit. Aby mohl statek na seznamu figurovat, musí být dosud živý, autentický a mít svou sociální a kulturní funkci.

O zápis hodů s právem na seznam UNESCO dlouhodobě usiluje Uherské Hradiště spolu se Slováckým muzeem. Hody se každoročně konají v částech města Míkovice, Vésky, Sady, Mařatice a Jarošov. Slaví se jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. Tradice nemá stanovený jednotný termín konání, nejčastěji se ale hoduje na svátek patrona, kterému je zasvěcen místní kostel.

O zapsání vamberecké krajky na seznam světového kulturního dědictví usiluje několik let Královéhradecký kraj. Podle dřívějších informací by chtělo ministerstvo připravit nominaci krajkářské výroby na seznam UNESCO v rámci nadnárodního projektu.

Tradiční řemesla nejen v muzeích

"Naším cílem je zapsat krajkářství na seznam UNESCO, například společně se Slovenskem či Německem. V těchto zemích, na rozdíl od Podorlicka, se toto umění rozvíjelo v hornických oblastech," řekl hradecký hejtman Jiří Štěpán (ČSSD). Podle jeho náměstkyně pro kulturu Martiny Berdychové (Východočeši) by nemělo být krajkářství jen konzervováno v muzeích, ale mělo by se rozvíjet a dostat se do současné oděvní tvorby. "V tom budeme spolupracovat s naší střední (textilní) školou v Červeném Kostelci a Univerzitou Hradec Králové, která se tradičním řemeslům chce věnovat," řekla.

Nominace na seznam UNESCO, na kterých se podílí více států, mají v poslední době při zápisech větší šanci, a to jak v případě nemovitých památek, tak nehmotného dědictví. Na známějším seznamu stavebních památek má Česko od počátku 90. let 14 zápisů, trvalo však dlouhých 16 let, než byly po Třebíči loni zapsány Hornická krajina v Krušnohoří a Národní hřebčín v Kladrubech. Více úspěchů má ČR v poslední době s nehmotným dědictvím, tedy se zápisy tradic, zvyků či lidové výroby.

Těchto zápisů má od roku 2005 do dneška šest, a to slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku, sokolnictví, jízdy králů na jihovýchodě země, loutkářství a modrotisk. Loni Česko neuspělo se zápisem tradičních skleněných vánočních ozdob.

Tradice krajkářství na Vamberecku je nepřerušenou součástí místní lidové tradice od poloviny 17. století, kdy podorlické panství získal císařský generál Kašpar z Grambu. Jeho manželka Magdaléna Grambová pocházela z belgických Flander a zavedla mezi zdejším obyvatelstvem paličkování jako robotní povinnost. Uchování tradice podpořil v roce 1889 vznik První české odborné školy krajkářské ve Vamberku.