Východočeské muzeum v Pardubicích vystaví Pernštejnskou truhlu po dokončené konzervaci. Je jediným dochovaným mobiliářem pernštejnské éry pardubického zámku. Uvidí ji jen omezený počet lidí, aby památku nenarušila vlhkost. Prohlídky se budou konat v pátek a v sobotu 8. a 9. března a místo je nutné si předem rezervovat, uvedla mluvčí muzea Kateřina Procházková Skůpová.
Masivní dubová truhla z hrubě tesaných fošen se dochovala díky velkým rozměrům, takže nemohla být ze sklepení pod zámeckou kaplí odnesena. Stabilní klima také zajistilo uchování dřevěných částí v relativně dobrém stavu. "Přítomnost většího počtu lidí ale samozřejmě toto klima naruší. Proto budou prohlídky jen čtyři a každá pro deset osob s časovým odstupem tak, aby vlhkost mohla pozvolna klesat," uvedl ředitel muzea Tomáš Libánek.
Po staletí nikdo netušil, že se ve sklepení zámku skrývá pernštejnská pokladnice. V 19. století ji objevil správce zámku. Truhla dlouhá čtyři a půl metru sloužila jako trezor uchovávající nejvýznamnější listiny, smlouvy, zlato a cennosti. Dimenzovaná byla na stovky kilogramů zlata a stříbra. Přístup k ní vede přes zámeckou kapli dolů po úzkém točitém schodišti a podzemními chodbami přes několikeré masivní dubové dveře s mohutnými zámky. Samotnou truhlu zabezpečují petlice a mechanické zámky.
Dendrochronologický výzkum provedený během konzervace truhly určil, že dub na pernštejnskou truhlu byl pokácen v průběhu deseti let následujících po roce 1481. "Z toho vyvozujeme, že tento obří trezor si Vilém z Pernštejna objednal v době, kdy se rozhodl koupit pardubické panství," uvedl Libánek.
Průzkum také odhalil, že tesař truhlu z dubového kmene vydlabával. Pravděpodobně šlo o jednoho člověka, který byl pravák a používal jeden nástroj. Železné pásy, kterými je truhla pobitá, ale poškodila vlhkost. Konzervátoři jemným pískováním korozi odstranili a kov ošetřili voskováním.
