K překvapivému zjištění došel mezinárodní tým ekonomů, který experimentoval s lidskou čestností. Asistenti výzkumníků záměrně ztráceli na různých místech svou peněženku, aby zjistili, v kolika případech se jim z dobré vůle lidí vrátí zpátky. Výsledky překvapily jak samotné ekonomy, tak i 2500 respondentů, kteří v dotaznících převážně tipovali, že peněženku nálezce nevrátí a nechá si ji. Zprávu přinesl server The Guardian.
Sociální experiment vyšel celkem na 600 tisíc dolarů (asi 13,6 milionu korun). Nevědomky se ho zúčastnili obyvatelé celkem ve čtyřiceti zemích, přičemž dohromady se "ztratilo" 17 tisíc peněženek. Ty byly rozděleny do tří skupin: prázdná, s menším a pak s větším finančním obnosem. Nastrčení asistenti je záměrně ztráceli na veřejných místech (banky, divadla, muzea, policejní stanice) ve většině velkých měst. Na jednu zemi připadlo zhruba 400 jedinečných experimentů.
Z pozorování vzešla pro ekonomy překvapivá zjištění. Většina lidí se totiž zachovala čestně a peněženky vrátila. Úspěšnost návratu k původnímu majiteli navíc rostla s vyšším finanční částkou v peněžence. "Mylně se domníváme, že lidské bytosti jsou sobecké. Ve skutečnosti je pro ně obraz čestného člověka důležitější než krátkodobý peněžní zisk," uvedl ke zjištěním jeden z autorů experimentu a profesor ekonomie Alain Cohn z University of Michigan.
Celkem 51 procent lidí vrátilo peněženku s menším finančním obnosem. Hned v 72 procentech případů pak nálezci vrátili peněženky, jež dokonce obsahovaly větší finanční obnos. Naopak ty prázdné se už tolik nevracely, poctivci se našli "jen" ve 40 procentech případů. Nejčestnějšími lidmi byli Dánové, Švédové a Novozélanďané. Naopak nejhůře se zachovali lidé v Číně, Peru, Kazachstánu a Keni, kde se průměrná úspěšnost vracení peněženky pohybovala v rozmezí od osmi do dvaceti procent.
Obecně však platilo pravidlo, že čím cennější obsah peněženky měly, tedy nejen peníze, ale třeba i klíče nebo různé kontaktní informace, tak tím vyšší byla pravděpodobnost jejich vrácení. Statisticky se v tomhle ohledu mírně vychýlilo pouze Mexiko a Peru.
Altruismus? Ne tak docela...
Vysoká úspěšnost vracení peněženek může svádět k dojmu, že ve společnosti jsou stále zakořeněné prvky altruismu. Ekonomové ale i s ohledem na předchozí podobné experimenty zastávají spíše názor, že i když lidem záleží na druhých, tak primárně jim jde hlavně o sebe samé. Jejich závěr tedy zní, že hlavní motivací člověka byla averze vůči vidině nahlížet na sebe jako na zloděje.
"Lidé chtějí sami sebe vidět jako čestného člověka, nikoliv jako zloděje. Ponechat si nalezenou peněženku znamená přizpůsobit se vlastnímu obrazu, což s sebou přináší jisté psychologické náklady. Ty mohou být silnější než ty finanční," nastínil jeden z možných důvodů další autor studie Michel Maréchal, profesor ekonomie University of Zurich.
