Jaro za dvěřmi
Deset tipů jak odzimovat zahradu

Jaro je za dveřmi. Po dlouhé zimě zahrada potřebuje správně nastartovat. Proto si odborníci připravili výčet nejdůležitějších činností, jak odzimovat zahradu. Péči si zaslouží trávník, stromy, keře i záhony.

1. Hnojivo pro rychlý start po zimě

Pokud se na půdě ještě nachází sníh, je to ideální doba pro vápnění půdy dolomitickým vápencem. "Jde o šetrný způsob, kdy se vápenec postupně vsakuje do půdy a pozvolna ji obohacuje vápníkem, hořčíkem a dalšími živinami. Dolomitický vápenec je určen pro aplikaci na ornou půdu, sady, zahrady, louky, pastviny a lesní porosty," vysvětluje David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach, a dodává: "Alternativním řešením je posypávání záhonů popelem. Není to obvyklá aktivita, ale o to účinnější. Dřevěný popel obsahuje větší množství draslíku a vápníku, což jsou dvě nevyhnutelné živiny, které rostliny potřebují k zdravému růstu."

2. Péče o trávník v zimě

Na jaře musí být trávník čistý, bez listí a mechu. "Pokud jste nestihli listí shrabat na podzim, udělejte tak před začátkem jara, omezíte tak šíření některých nemocí, hlavně strupovitostí jabloní a hrušek," radí David Benda z Hornbachu. Vějířovými hráběmi se z trávníku odstraní mech a provede se vertikutace - provzdušnění půdy. "Vertikutátor vyhrabe a rozbije existující trsy do hloubky 3 - 5 mm. Na takto provzdušněnou půdu nasypte křemičitý písek. Dává se v množství 2 litry/ m2 na jižní, východní a západní stranu a 3 litry/m2 na sever, protože tam je více vlhkosti a mechu. Tím vytvoříte přirozenou drenáž v jílovité půdě."

3. Zimní řez ovocných stromů

Zima je vhodná doba na prořezání ovocných stromů. "Řezy lze vykonávat od února do března anebo v čase, kdy nepanují příliš velké mrazy. Pokud klesne teplota pod 10 stupňů Celsia, je lepší s řezem počkat," upozorňuje David Benda z Hornbachu, "dřeviny prořežete správně tak, že odstraníte postranní výhony, stopy po řezu by měly být co nejmenší."

4. Kácení stromů a vysázení nových

V zimě, v době vegetačního klidu, je možné ze zahrady odstranit staré a nemocné stromy. "Pokud se rozhodnete pokácet starý ořech anebo jabloň, neodstraňujte jejich pařezy. Můžete je například naočkovat sadbou hlívy ústřičné," radí odborník z Hornbachu. Vysázet nové stromy lze nejen na podzim, ale i v zimě. Před výsadbou je důležité znát místní půdní a klimatické podmínky a podle toho volit vhodné druhy. Nejnáročnější jsou meruňky a broskvoně, ideální pro naše podmínky jsou jabloně, hrušně a švestky. Nejméně náročné jsou třešně, drobné ovoce, červené a černé jeřabiny.

5. Kontrolujte hlíznaté a cibulové rostliny před plísní

V zahradě je neustále potřeba kontrolovat, zda rostliny nejsou napadené houbami anebo plísněmi. V případě, že se objeví napadené kusy rostlin, je potřebné je bezodkladně zlikvidovat.

6. Kontrolujte předčasné klíčení

Stejně jako se kontroluje kvalita a zdraví rostlin, je potřeba zaměřit pozornost i na to, zda některé z vysazených rostlin předčasně neklíčí. Pokud se v zahradě objeví pučící zelený výhonek cibuloviny, je to v důsledku vyšších teplot. Hlízy a cibule proto radši přestěhujte na sušší místo.

7. Chraňte rostliny před mrazem

Jarní slunce bývá nejisté a mrazy se mohou kdykoliv vrátit. Proto je důležité chránit slabé rostliny před poškozením mrazem. To platí zejména pro mladé rostlinky česneku, jahod a bylinek. Ochranu zajistí dostatečná vrstva mulčovací kůry nebo chvojí.

8. Rytí a hnojení záhonů pro dobrou úrodu

Alespoň jednou za rok je dobré půdu zrýt. Pokud se tak nestalo na podzim, je rytí možné i v zimě, ve chvílích, kdy není půda zamrznutá. "Zkypřováním slehlé či zhutnělé půdy se zlepšuje jak provzdušnění, tak odvodnění. Během rytí je dobré přidat trochu hnojiva a doplnit chybějící vápník do půdy," doporučuje David Benda z Hornbachu. Rytí zahrady je ideální, pokud plánujete zvětšit plochu se záhony, zrytím nevysázené plochy ji připravíte k pěstování.

9. Vysázení letniček a zeleniny

Možná vám připadá, že na výsadbu je ještě brzy. Některé plodiny ale mají velmi dlouhou vegetační dobu a bez včasného předpěstování by nedozrály. Pokud máte skleník, už v únoru můžete začít s výsevem prvních kvetoucích rostlin. Vyberte si především ty, které potřebují na pěstování delší dobu. Jde například o petúnie nebo begónie. V únoru nebo březnu je také dobré začít s výsadbou zeleniny. Pomalu rostoucí a teplomilné druhy, jako jsou například rajčata a paprika, si můžete předpěstovat doma. "Velkým pomocníkem mohou být pěstební květináče z bílé rašeliny zaručující rychlý růst výsadby. Jednoduše se naplní výsevním substrátem, přidají se semínka a zalijí se. Semínko by mělo být zakryto přibližně dvojnásobnou vrstvou, než je jeho velikost. Jakmile kořeny proniknou skrz stěny květináče, zasadí se rostlinka i s květináčem do půdy," radí David Benda z Hornbachu.

Do záhonu sázejte pouze silné a zdravé rostliny, neporušujte jejich kořenový obal, proto rašící mladé rostlinky do záhonu vysaďte i včetně rašelinového květináče. Při sázení dodržujte správnou vzdálenost a hloubku, aby si dospělé rostliny navzájem nepřekážely. Po vysazení sazenice dobře zalejte, v prvních několika týdnech by rostliny neměly vyschnout, protože nejsou ještě prokořeněné. Pro rychlejší růst k nim můžete přidat trochu vyzrálého kompostu. Až do poloviny května mohou mladé rostlinky ohrožovat přízemní mrazíky, proto je především v prvních týdnech a na noc chraňte netkanou textilií.

10. Předjarní postřik proti přezimujícím škůdcům

V době vegetačního klidu se provádí předjarní postřik proti přezimujícím škůdcům. Tímto krokem se zničí celá plejáda nejen dospělých jedinců, ale i vajíček. Někteří škůdci přezimují většinou za starší kůrou, proto je potřeba, aby postřik zatekl i tam.