Výpravy za vodou
Sucho v Austrálii hubí klokany, emu i koaly

Klokaní mláďata opuštěná matkou, malí klokani wallaby osleplí slunečním jasem, medvídci koala nucení běžet maratonské vzdálenosti, aby nalezli potravu: volně žijící zvířata typická pro Austrálii platí vysokou daň za sucho, které sužuje tento kontinent, píše agentura AFP.

Nedostatek vody, který přetrvává v některých regionech už několik let, ničí sklizeň a nutí některé chovatele dobytka, aby vybíjeli svá stáda, protože pro ně nemají potravu.

Sucho rovněž ztěžuje životní podmínky původní fauny, která je nicméně odolnější než dobytek. "V celé zemi hyne obrovský počet klokanů," uvádí Richard Kingsford, profesor ekologie na Univerzitě Nového Jižního Walesu. Zdůrazňuje, že změny jsou tak rychlé, že mnohá zvířata a rostlinstvo nemají čas se přizpůsobit.

Úřady zvýšily pomoc zemědělcům, kteří se dostali do finančních problémů. Podle vědců je však třeba podporovat zároveň volně žijící zvířata a rostlinstvo, které rovněž trpí lidskou činností, pronikáním invazivních druhů a zmenšováním svého životního prostředí.

Racheal Walkerová, která pracuje pro sdružení dobrovolníků zaměřující se na záchranu volně žijících živočichů Wires, konstatuje, že v Novém Jižním Walesu výrazně vzrostl počet malých klokánků, jimž je třeba pomoci. Podvyživená mláďata opouští jejich matky, neboť je nedokáží uživit, jiná zůstala sirotky, protože jejich rodiče zahynuli po srážce s automobilem, když se přibližovali k městům, aby tam nalezli vodu a potravu.

Walkerová rovněž uvádí, že nejmenší vačnatci, kteří většinou dávají přednost zalesněným oblastem, musí putovat daleko, aby si našli potravu. "Nacházíme také mnohem více slepých wallabyů, kteří se vydali do polí, aby hledali potravu. Jejich oči ale nejsou schopné čelit prudkému slunci," říká Racheal Walkerová.

Medvídci koala se pouštějí na větší vzdálenosti, protože eukalypty, jimiž se živí, schnou. Tak se stávají obětí psů nebo silničních nehod.

Ježury s krátkým nosem, které se živí hmyzem, končí v době rozmnožování přejeté na silnicích.

Na severozápadě Nového Jižního Walesu klesla populace klokanů o více než 90 procent, uvádí profesor Kingsford.

Sucho vyhrocuje konflikty mezi volně žijícími zvířaty a rolníky, kteří se beznadějně snaží zachránit každé stéblo trávy pro svá stáda.

V Booligalu, kde letos spadlo o 75 procent méně srážek, než je dlouhodobý průměr, potvrdili Matt a Sandra Iresonovi, kteří tam farmaří, že se zvýšil počet klokanů a emu na krajnicích silnic. Hledají chomáče zeleně, které se zde objevují, když při výjimečném dešti steče voda na okraj silnic. Proto se také v posledních třech letech zvýšil počet střetů mezi automobily a volně žijícími zvířaty. A to přesto, že Sandra Iresonová začala dávat mladým rolníkům lekce řízení automobilu za extrémního sucha.

Vědci předvídají, že se sucha a vlny veder kvůli změnám klimatu budou vyskytovat častěji. Australané se budou muset vyrovnat s nedostatkem vody, ale také se budou muset přizpůsobit tomu, že se volně žijící zvířata přiblíží člověku.

Nezdá se, že by mělo začít pršet, a profesor Kingsford doufá, že úřady přijmou opatření na ochranu zranitelných druhů, jako je například to, aby dobytek nechodil do národních parků a volně žijící zvířata tu mohla nalézat potravu. "O těžké situaci zemědělců se diskutuje, to je samozřejmé, ale lidé si rovněž musejí uvědomit, že v době sucha trpí i životní prostředí," upozorňuje.