Jedna z nejnapínavějších sezon v historii formule 1 se odehrála v roce 2010. Skončila historicky prvním triumfem Red Bullu, ale rakouský výrobce limonád musel o vítězství v šampionátu i Poháru konstruktérů tvrdě bojovat až do konce, přestože měl jednoznačně nejrychlejší auto.
Zřejmě nikdy nebyla předsezónní očekávání tak vysoká, jako před startem ročníku 2010. Po tříleté pauze se vracel sedminásobný mistr světa Michael Schumacher. Angažoval ho Mercedes, který krátce předtím koupil mistrovskou stáj Brawn GP. Ve startovní listině byli kromě něj ještě další tři mistři světa. Lewis Hamilton a Jenson Button v McLarenu a Fernando Alonso z Ferrari. Další bývalý šampion Kimi Räikkönen k lítosti mnoha fanoušků formuli 1 opouštěl poté, co uvolnil ve Ferrari místo Alonsovi.
A právě devětadvacetiletý Španěl byl považován za hlavního favorita. Potvrdil to vítězstvím hned v prvním závodě v Bahrajnu. Jenže to mu spadlo do klína po technických problémech Red Bullu. Rakouská stáj hned na začátku sezony udivila rychlostí, ale v úvodu sezony ji nedokázala prodat kvůli nespolehlivosti a jezdeckým chybám dvojice pilotů. Jasnou převahu využil Vettel pouze v Malajsii.
I proto díky dvěma vítězstvím z Austrálie a Číny vedl po úvodních čtyřech závodech překvapivě Jenson Button. Naopak úvod sezony nevyšel Schumacherovi a začalo se tušit, že jeho návrat bude propadák jak hrom. To se nakonec potvrdilo. Třiačtyřicetiletý veterán dostával pravidelně na frak od týmového kolegy Rosberga, ani jednou v sezoně se nepodíval na podium. Jeho nejlepším výsledkem byla tři slušná čtvrtá místa, ale sedmkrát nebodoval vůbec.
Dva kohouti na tureckém smetišti
Po pauze zavítal šampionát do Evropy. Na tradičních tratích se k úlevě vedení týmu začal konečně prosazovat Red Bull. Nebyl to však Vettel, ale jeho stájový kolega Webber, který překvapil dvěma po sobě jdoucími výhrami ve Španělsku a v Monaku. Vettel však dojel dvakrát na stupních vítězů a tak piloti Red Bullu převrátili pořadí naruby. Oba mu teď vévodili s náskokem tří bodů na Alonsa. McLarenům se přestalo dařit.
Jenže vířivé turbulence letošní sezony se teprve dostávaly do těch patřičných obrátek. Na povrch stále více vycházela dosud plíživá rivalita obou pilotů Red Bullu, která vyvrcholila vzájemnou kolizí v Turecku. O první místo bojující kohouti Vettel s Webberem na trati vzájemně bourali a nechali tak vyhrát Hamiltona. Ten následně zvítězil i v Kanadě, kam si šampionát z Evropy odskočil a dostal se do vedení.
Red Bully kontrovaly ve Valencii a na Silverstonu. Oba piloti si připsali po jednom vítězství. Hlavně veterán Webber udivoval svými výkony. V Británii zajel fantasticky a bojoval tak o svou pozici v týmu, který protěžoval jeho mladšího týmového kolegu. Naopak moc se v této fázi sezony nedařilo Ferrari, které na Red Bull a McLaren hodně ztrácelo.
Hodně tak pomohl nečekaný double s německé Grand Prix. Vítězství Alonsa však devalvovala týmová režie. Massa ho před sebe pustil na první místo až příliš okatě, což pokutou „ocenila" také Mezinárodní automobilová federace. Ta radši kontroverzní a stejně nedodržované pravidlo o zákazu týmové režie po sezoně zrušila.
Schumacher se připomněl
Následující závod v Maďarsku vyhrál znovu Webber, ale historie si ho bude pamatovat hlavně kvůli šílenému kousku Schumachera, který své mizerné výkony okořenil svou klasickou kontroverzí, kdy předjíždějícího Barrichella poslal na cílové rovince do bariéry. K hrůzné havárii chyběly milimetry.
Po letní přestávce přišla na řadu Belgie. Další skvělý závod sezony ovládl Hamilton, ačkoli v kvalifikaci jako tradičně dominovaly red bully. Byla to ale labutí píseň McLarenu. Do konce sezony už britský stáj nevyhrála a nejdřív Button a po něm i Hamilton postupně vypadli z boje o titul.
Do něho se naopak famózním způsobem vrátil Alonso. Vyburcoval uvadající morálku Ferrari a vyhrál v Monze a Singapuru. Italové už pracovali jenom pro něj, Massa prožíval tak slabou sezonu, že mu nedokázal ani krýt záda. Síly ale zmobilizoval i Red Bull. Vettel odpověděl suverénní výhrou v Japonsku. Jenže hned na to přišel v Koreji totální kolaps. Webber v hustém dešti hloupě havaroval a Vettelovi se totálně „vysypal" motor. Alonsovi spadl z nebes další triumf.
Šampionát tak sliboval závěr nevhodný pro kardiaky. V Brazílii bylo pořadí Vettel, Webber, Alonso. Tedy přesně opačné, než v šampionátu. Pro poslední závod roku v Abú Zabí se tak vzájemné bodové odstupy ještě zmenšily. Mez prvním Alonsem a třetím Vettelem bylo jen 15 bodů, přičemž za vítězství se uděluje pětadvacet. Trumfy v rukou držel Alonso, kterému by k třetímu titulu v kariéře stačilo dojet do čtvrtého místa.
Fatální selhání Ferrari
Španěl to potvrdil třetím místem v kvalifikaci, kterou vyhrál Vettel. Naopak Webber své šance výrazně eliminoval až pátým místem na startovním roštu. Situaci se však zamotala hned po startu. Nechtěným hybatelem dění se stal Schumacher, který chyboval a po jeho kolizi s Liuzzim musel na trať safety car.
V tu chvíli udělalo Ferrari osudovou chybu, když nepovolalo Alonsa do boxů a svou strategii upravilo podle Webbera, který zůstal na trati. Španěl zastavil v boxech v 16. kole, na trať se vrátil jedenáctý a až do cíle se marně pokoušel předjet Rusa Petrova s Renaultem. Alonso dělal co mohl, každou chvíli byl mimo trať, ale na supermoderním okruhu Yas Marina se prostě předjíždět nedá.
Vettel se pak za cílovou rovinkou rozbrečel štěstím, když mu do radia ohlásili, že se stal novým a nejmladším mistrem světa v historii. Alonso se dočkal aspoň malé satisfakce. Šéfové stájí ho zvolili pilotem roku za to, jak srdnatě vzdoroval do poslední chvíle s horší technikou, než jakou měl k dispozici Vettel.
Vzhledem k tomu, že pro sezonu 2011 se nic zásadního nezmění, dá se očekávat další napínavý ročník. Možná ještě zábavnější než letos, pokud Ferrari, McLaren a také Mercedes stáhnou ztrátu na Red Bull. Z nedávného lovce se stane štvaná zvěř.
