Bývá to častým jevem a zároveň logickým řešením. Profesionální fotbalisté se dávají po ukončení aktivní kariéry na trénování. Někteří s většími úspěchy, jiní s menšími. Podobně vykročil do "nové" kariéry i Miroslav Matušovič, který nejdříve začal trénovat a manažersky řídit Havířov, kam se uklidil po uzavření profesionální kapitoly. Po třech letech přijal novou výzvu jako asistent v tápajícím Baníku Ostrava. Nebude to tam mít ovšem lehké, protože podle zdrojů on-line deníku TÝDEN.CZ mu fanoušci ani v nejmenším neodpustili jeho úprk do rivalské Sparty Praha a bude je muset přesvědčit výsledky. U koho by měl Matušovič hledat trenérskou inspiraci?
Radoslav Látal
Bývalý reprezentant je v současnosti trenérským hitem v Polsku. Je to stvořitel zázraku jménem Gliwice. Provinční klub z pohraničí překvapivě válcuje i s českými fotbalisty Patrikem Mrázem, Kamilem Vackem a Martinem Nešporem ligu. Vede o šest bodů a ve vyrovnané soutěži dosud jen třikrát prohrál. "Momentálně si slávu a zájem médií celé město, klub i fanoušci opravdu užíváme. Gliwice nikdy v historii ligu nevedly, takže to je opravdu velká událost. Já se snažím tu euforii brzdit, protože nám zatím v zápasech doopravdy vše vychází," užíval si Látal v rozhovoru pro server Deník.cz dočasnou slávu, která ještě zdaleka nekončí. Než se dostal k možná životní štaci, prošel si také jako Matušovič mimo jiné Baníkem.
Pavel Horváth
Je to trošku jiný případ než Látal. Do trénování se vrhl po hlavě a už za svého hráčského působení v Plzni si plánoval, jak převezme trenérské otěže. Vypomáhal jako asistent se standardními situacemi, učil se. Stejně se připravoval i Matušovič, jen o několik lig níže. Když Horváth pověsil kopačky na hřebík, tak vedly jeho kroky na farmu západočeského klubu do Domažlic. Tam se ani neohřál a putoval zpět jako asistent. Jestli bude pokračovat kariéra kreativního záložníka stejným tempem, zanedlouho se ho dočkáme ve funkci šéfa lavičky. I Matušovič se bude muset hodně učit. A bude to mít hodně těžké, protože nálada v Baníku asi není po nevydařeném vstupu do soutěže ideální.
Luboš Kozel
Nejúspěšnější z nastupující generace nových trenérů. Po působení u slávistické juniorky, v Jablonci a Liberci zakotvil v roce 2009, tedy šest let po skončení kariéry na Julisce. Z Dukly si udělal "své" impérium. Oboustranná důvěra s vedením mu dala možnost sestavit si mužstvo podle představ. I když se nedaří, tak jeho jméno nepatří mezi ty ohrožené. Sám odmítl veškeré spekulace o možných odchodech. A nezlákal ho očividný zájem od mnohem movitějších klubů. Inspiruje se Matušovič třeba od něj a zůstane v Baníku delší čas?
Pavel Hapal
Mezi velmi oceňované kouče se zařadil ve středoevropském měřítku i další reprezentant Pavel Hapal. Titul se Žilinou ho definitivně kapituloval mezi naprostou elitu. Nyní trénuje slovenskou jednadvacítku. Jeho kroky byly spojeny s Látalem. Spolu byli v roce 2002 překvapivě vyhozeni z Olomouce. Zatímco Látal odešel do Baníku, kde se později ujal i trenérského řemesla, tak Hapal skončil v nižší soutěži. Po konci kariéry na nic nečekal. Trénovat začal v Opavě, pak přišel Zlín. I on trénoval Baník, a to v roce 2005. V některých ohledech byl jeho osud v začátcích trenérské štace podobný jako u Matušoviče.
