Zájem o fotbal byl první ligový víkend nejvyšší od roku 1999. Tuzemský divák nekompromisně avizoval chuť po míči kopaném, často příjemně zaplnil ochozy. Až na jednu výjimku. Tak předpokládanou, tak samozřejmou. Na střížkovskou Bohemku, jež hrála historicky první zápas v lize proti Olomouci, přišlo pouhých 1653 diváků.
Abstraktní klokan bez domova musel být smutný. Není tak oblíbeným zvířetem, jako jeho podobně zelený kolega z Vršovic. „Hele a kolik na vás tak chodilo v tý druhý lize?" ptal se jeden z těch velice důležitých pánů, kteří mají saka a hlídají vchody do VIP zóny, člena realizačního týmu Bohemians. Ten odpovídal: „No asi tak 700, 800 lidí. Jednou přišlo dokonce i 1000."
Pán v saku se podíval na téměř prázdný žižkovský stadion a zamumlal: „Jako není to moc. Ale furt to nejsou Blšany, že jo," smál se s hysterickou nuceností při vzpomínce na malou vísku.
Slunečné počasí přeci jen nezavinilo nějaký mega trapas, diváci se letmým pohledem spočítat nedali. Třeba jako tehdy, když právě na Blšany v jejich příbramském exilu přišlo 57 odvážlivců.
Přesto to bylo celé takové divné. „Kotel" Sigmy Olomouc čítal přesně 31 řvoucích Hanáků, Bohemians povzbuzovalo sedm trumpetistů. Jejich vzájemné, tiše vokalické souboje rozhodně nebyly atmosférickým vrcholem české ligy.
Občas někdo zakřičel z publika takové to klasické: „Děti mojé, hrrrrr na něééé..." Tedy občas ...Lépe řečeno, přesně třikrát. A byl to jeden takový velký plešatý pán na hlavní tribuně, kdybyste to chtěli vědět. Fanouškovské panoptikum šlo při premiérovém zápase „té druhé" Bohemky zkoumat vskutku dopodrobna.
Diváci se tak nějak rozeseli po sedačkách, přičemž se mezi nimi tvořily několikametrové díry. Tři řady protější tribuny byly zaplněny jakýmisi zelenými papírovými postavami, jež snad měli působit jako diváci. Prostorově vychytralé.
Hlavní tribuna se jakž takž zaplnila, ale mlčela. Klokan není klokan. Ve Vršovicích se při prvoligové anabázi řvalo mnohem víc. „Střížkov ven! Nemáte stadion! Nemáte kotel!" skandovali do ticha olomoučtí fanoušci. Odpovědí byla rytmická trumpetová skladba zelenobílých hudebníků.
1653 diváků, nulová atmosféra. Střížkovský klokan nevtrhl do ligy s halasným řevem, po němž by naskakovala husí kůže. Ba ani s povykem, skandováním, zkrátka jakýmkoliv zvukovým projevem, který by si česká liga zasloužila.
Papíroví diváci hráče nepovzbudí.
Foto: ČTK
