Maurizio Sarri během posledních tří let ukazuje, že patří ke světové trenérské špičce. A jeho Neapol, která má v Serii A stále ještě slibně rozjetý boj o titul s Juventusem, se raději už nyní připravuje na možnost, že by po italském stratégovi v létě sáhl některý z top evropských klubů.
A dokonce má už i kandidáta číslo jedna. Tím má být bývalý španělský reprezentant Luis Enrique, jehož angažmá na lavičce Barcelony skončilo po dohodě v minulém roce. I když je v současné době k takovému přesunu daleko, bylo by zajímavé, jakým způsobem by se adaptoval slušně rozjetý tým a jakým sám Enrique.
V Katalánsku měl k dispozici španělskou extratřídu, která vesměs vyrůstala pospolu a na hřišti vždycky "věděla, co má dělat." Enrique do zažitého systému zasahoval podle potřeby, ale základ byl pevně položen. Sarri naopak různorodý tým Neapole dokázal stmelit a vtisknout mu s rychlou výsledkovou odezvou vlastní představy o fotbale.
Pro španělského kouče by to tak mohla být slušná výzva. Vedení klubu by za minimum považovalo udržení standardu nastaveného jeho předchůdcem. Enrique by tak s největší praděpodobností využil Sarriho skvělé práce a podobně jako v posledním angažmá by tu a tam zkusil implementovat nový herní prvek.
Pokud by si ovšem chtěl přivést nové hráče, třeba i ty barcelonské neúspěšné, mohl by narušit křehký ekosystém, který v Neapoli momentálně funguje. Ani Maurizio Sarri si v nejdůležitějších zápasech nedovolí výrazněji rotovat ve své oblíbené jedenáctce. Na druhou stranu je to podle expertů jeden z důvodů, proč Neapol za jeho působení zatím nedosáhla na scudetto nebo jinou trofej. A není vyloučeno, že zkušenější Juventus díky skvělé personální práci Maxe Allegriho titul vyválčí znovu.
Pokud Sarri kývne na některou z neodolatelných nabídek, které mohou v létě přijít, může to pro Neapol skončit výhrou i fiaskem.
Autorem je Michal Micka, komentátor televizní stanice Sport 1, která italskou Serii A vysílá.
