Čekání hokejistů Slavie na tříbodový zisk už se přehouplo přes dva měsíce. Nejhorší tým extraligy se z výhry v základní hrací době radoval naposledy 16. listopadu v Litvínově. Od té doby přišly jen dva dílčí úspěchy, přičemž ten poslední koncem minulého roku v nájezdech s Vítkovicemi utnul sérii devíti porážek. Nyní jich má Slavia v řadě dalších osm. To Zlínští vedli 2:0 v čase 7:18, s ohledem na špatné výkony i výsledky rozklíženého soka bylo zřejmé, že už si plný bodový zisk jen sotva nechají vzít.
Při dnešní porážce 0:2 se Zlínem si ortel podepsali Pražané sami, když v úvodu zápasu inkasovali oba góly v rozmezí 11 vteřin. Za celý zbytek duelu nedokázali najít odpověď. "Trošku to zrcadlí naší situaci. Dostali jsme dva takhle rychlé góly a Zlín je mužstvo, které už si tohle pak umí pohlídat. Bylo vidět, že od té doby se už nikam nehnali a hráli ten svůj klasický hokej," řekl novinářům gólman Slavie Dominik Furch.
Zarážející byl i způsob, jakým jeho celek inkasoval. Poprvé po ztrátě kotouče za vlastní brankou, podruhé záhy po buly poté, co dva obránci nechali poklidně mezi sebou pláchnout Romana Vlacha a ten jel proti Furchovi osamocený tváří v tvář. "To mě docela šokovalo... V našich zápasech děláme hodně chyb, ale takhle hned po gólu, aby znova jeli sami, to je určitě divné," zlobil se Furch.
Místo očekávané touhy "sešívaných" ukončit černou sérii a velmi krušné časy, to byl naopak Zlín, kdo nastoupil s velkou chutí a odhodláním. "Hned můj první zákrok, to byla docela 'tutovka'. Oni byli od začátku lepším týmem a po těch dvou gólech se akorát zatáhli a hlídali si to," popsal Furch.
Připouští, že s každým dalším neúspěchem je situace tíživější. "Je to nepříjemné, takovouhle deku jsem v podstatě ještě nezažil. Je tam snaha brát v potaz i malé pozitivní věci, ale pokud nejsou výsledky, tak je to druhotné. A aby se tým zvednul, k tomu potřebuje výsledky, které však pořád nepřichází," dodal Furch.
"Přišlo mi, že jsme byli rozjetí ještě z toho pátečního utkání, kdy jsme hráli s Třincem," řekl novinářům k povedenému úvodu svého celku devětatřicetiletý útočník Petr Leška. "V tom samém tempu jsme začali, ale pak se to podle mého postupem času projevilo, že nám v dalším průběhu zápasu chyběly síly," přemítal Leška.
Sám se autorsky podepsal pod vítěznou trefu. "Viděl jsem, že se 'Očko' (Zdeněk Okál) podíval, než nahrál. Tak už jsem před tou bránou zůstal a prošlo mi to tam. Byla to od něho pěkná nahrávka," ocenil Leška. "Jsem jen rád, že jsem ten gól dnes dal, protože za poslední zápasy jsem těch šancí měl hodně. Byl jsem tam už podruhé v zápase takhle sám. A už tou první střelou jsem měl dát gól," připomněl velkou možnost z úvodu zápasu.
Těžkým direktem na psychiku protivníka bylo navíc to, že jen o 11 sekund později udeřil podruhé Roman Vlach. "Abych pravdu řekl, tak jsem ho viděl až na kostce, jak to bylo rychlé," pousmál se Leška. "Pak už jsme se soustředili spíše na bránění. I proto, že ten zápas s Třincem nás stál celkem hodně sil. Nechtěli jsme dělat chyby a věděli jsme, že při vedení 2:0 nemáme důvod se do něčeho zbytečně tlačit," konstatoval Leška.
