Na nejcennější trofej KHL má letos spadeno leckdo. Reálné šance na její zisk má ovšem pouze hrstka klubů. Nás může těšit, že jsou mezi nimi i takové, jejichž kabinami občas zazní čeština.
Aklimatizaci v novém prostředí zvládl na výbornou Dmitrij Jaškin (20+27), který se v moskevském Dynamu vyšvihl do pozice nejlepšího střelce ligy a spolu s lídrem produktivity Vadimem Shipachyovem táhnou moskevský celek do play-off s těmi nejvyššími ambicemi.
V dresu konkurenčního CSKA se velmi dobře daří dalšímu českému reprezentantovi. Jiří Sekáč (12+11) udělal od dob svého působení ve Lvu obrovský kus práce, herně vyzrál, zesílil a stal se z něj jeden z nejlepších útočníků ligy. Gagarinův pohár si užil již v roce 2018 v dresu Kazaně a letos k němu bude mít v barvách obhájce opět velmi blízko.
Jsou tu ale silní konkurenti, kteří to českým hochům hodlají znepříjemnit. Petrohradská síla a touha po úspěchu je již evergreenem a rozhodně nesmíme zapomínat na Kazaň. Ak Bars byl k úspěchu předurčen již od začátku.
Do ligy vstoupil jako jeden z nejbohatších klubů a tuto doménu si drží dodnes. Klub daleko přesahuje pouhé sportovní poselství obyvatelů jednoho z největších ruských měst. Ak Bars je symbolem raketového rozvoje celé oblasti Tatarstánu a na kontě má jako jediný klub KHL už tři mistrovské trofeje.
Ale zpět k ambiciózní české stopě. I na východě máme svá želízka v ohni. V brance Avtomobilistu již šestou sezónu úřaduje jihočeský čaroděj Jakub Kovář (93.1%) a minulý rok jasně naznačil, že s Yekatěrinburgem je potřeba počítat. Klub, který dokázal vyhrát 18 zápasů v řadě a poprvé v historii postoupil do druhého kola play-off, jasně naznačuje, kam se hodlá ubírat.
Momentálně se s přehledem drží na čelních příčkách Východu a podává stabilní výkony. A nakonec tu máme Magnitogorsk se dvěma českými útočníky Filippim(2+2) a Nestrašilem (7+10).
Po sezonách útlumu opět přišla ta, která do ulic zaprášeného industriálního města možná přinese trochu slunečního svitu.
