Každý rok je to jeden z vrcholů zámořské sezony. Na vstupním draftu si kluby vybírají talentované hráče, na kterých chtějí v budoucnu postavit úspěch svých týmů. Některé hvězdy draftu v budoucnu skutečně oslní, jiné ne. Jsou ale i hráči, kteří na draftu nezářili a stali se legendami.
Dnes v noci se v Minnesotě splní sen mnoha hokejovým talentům. Zámořské kluby si práva na nadějné hokejisty rozeberou na draftu. Brzy bude také jasné, kdo se stane hlavní hvězdou slavnostního galavečera.
Za favorita draftu je považován osmnáctiletý kanadský forvard Ryan Nugent-Hopkins. Pokud se ale Edmonton, který bude vybírat jako první, rozhodne pro obránce, jedničkou se zřejmě stane stejně starý švédský bek Adam Larsson.
První vstupní draft se v zámoří konal v roce 1963, od té doby si kluby rozebraly nespočet budoucích hvězd. Někteří hráči ale pozornosti hokejových agentů při draftu unikli, jejich budoucí kariéra byla přitom oslnivá. TÝDEN.CZ pro vás vybral ty nejzajímavější případy opomenutých hvězd.
DOMINIK HAŠEK, 1983 Chicago Blackhawks - 10. kolo, 199. celkově
Famozní Dominátor vychytal Česku legendární zlato na olympiádě v Naganu, šestkrát vyhrál v NHL Vezinovu trofej pro nelepšího gólmana, jako jediný brankář získal dvakrát Hartovu trofej pro nejužitečnějšího hráče.
Chicago si přitom gólmana z tehdejšího Československa vybralo až v 10. kole. Když pak po pádu komunismu zamířil v roce 1990 Hašek do týmu Blackhawks, příliš šancí nedostal. Ve stínu Eddie Belfoura byl vyměněn do Buffala. Ve městě u Niagarských vodopádů se pak rychle zrodila legenda, která oslnila celý hokejový svět.
PAVEL DACJUK, 1998 Detroit Red Wings - 6. kolo, 171. celkově
Nezastavitelného forvarda si vybral při pozdějších volbách v roce 1998 Detroit. Nyní je jednou z hlavních hvězd Red Wings. Dvaatřicetiletý ruský hráč získal třikrát Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka a čtyřikrát byl oceněný Lady Byng Trophy pro nejslušnějšího hráče.
HENRIK ZETTERBERG, 1999 Detroit Red Wings - 7. kolo, 210. celkově
Dacjukův švédský parťák z Detroitu při draftu také neoslnil. Red Wings si ho všimli až v sedmém kole, nyní na jeho schopnostech staví svoji hru. V roce 1998 dovedl Zetterberg celek z města automobilů k zisku Stanley Cupu a byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem play-off.
DANIEL ALFREDSSON, 1994 Ottawa Senators - 6. kolo, 133. celkově
Švédské pravé křídlo je považováno za vůbec nejlepšího hráče v historii ottawského klubu. Osmatřicetiletý veterán vede klubové historické tabulky v počtu gólů, asistencí i bodů. Často je přirovnáván k osobnosti Steva Yzermana v Detroitu. V roce 2006 získal s národním týmem zlato na olympiádě v Turíně.
HENRIK LUNDQVIST, 2000 New York Rangers - 7. kolo, 205. celkově
Další z party opomenutých švédských talentů. Gólman, po kterém sáhli před 11 lety newyorští Jezdci, si za své výkony brzy vysloužil přezdívku Král Henrik. Na Hrách v Turíně výrazně pomohl týmu Tre Kronor ke zlatu, jako jediný gólman dokázal v každé z prvních šesti sezon vychytat alespoň 30 výher.
PAVEL BURE, 1989 Vancouver Canucks - 6. kolo, 113. celkově
Přesná muška legendární Ruské rakety byla pověstná. Za 12 let v zámoří nastřílel Bure dvakrát přes 60 gólů za sezonu, třikrát překonal 50gólovou hranici. V první sezoně v dresu Vancouveru získal Calderovu trofej pro nejlepšího nováčka, po odchodu na Floridu obdržel dvakrát Richard Trophy za nejvíce nastřílených branek v lize. Jeho kariéru nakonec v roce 2005 definitivně ukončila opakovaná zranění kolena.
