Celosvětová finanční krize začíná promlouvat do českého sportu. Sponzoři škrtí své rozpočty. Teď něco podobného čeká i tuzemské hokejové kluby, tvrdí i šéf hokeje Tomáš Král.
Představte si pekárnu, která peče průměrné rohlíky, a přesto musí sehnat každoročně mnoho desítek milionů korun od sponzorů, aby si mohlo pár nadšenců koupit za levný peníz její produkty. Namlsaní pekaři ale každoročně stojí s nataženou dlaní a požadují zvýšení platů. Ti nejlepší z nich sice už dávno brouzdají světem, ale i druhá výkonnostní garnitura má silný argument: pokud nepřidáte, půjdeme třeba do Ruska péct pirožky. Nesmysl? Na podobném principu je postaven český hokej.
Zatímco v zámoří nebo západní Evropě žijí kluby především ze vstupného a suvenýrů, v Česku tvoří tyto složky jen minimální část příjmů.
Někdo tomu léta říkal zázrak, jiní to považovali za nesmyslné nerespektování ekonomické situace. Fotbalisté nebo hokejisté dostávali mnohem více, než byly schopné kluby vydělat.
„Mzdy jsou stejné jako v zahraničí, ale vstupenky desetkrát levnější," shodují se funkcionáři. Ale tomu je pravděpodobně konec.
Světová finanční krize přiškrtí marketingové aktivity firem, které se rády prezentovaly právě přes prvoligový sport. Prvním svazem, který přiznal obavy z dalšího vývoje, je ten hokejový. 
Krize ve špatný čas
„Světová finanční krize dopadá na všechny a nám se samozřejmě také nevyhne. Bohužel přichází v době, kdy na tom hokej není zrovna růžově," říká suše Tomáš Král, šéf Českého svazu ledního hokeje, který je v nelehké úloze. Hokejový trůn převzal po svém předchůdci Vratislavu Kulhánkovi se sedmadvacetimilionovým deficitem. Místo smazání dluhů ale přichází boj o vyrovnaný rozpočet.
ČTĚTE TAKÉ: Kluby budou krachovat, míní šéf českého hokeje
Ten má zaručit nově podepsaná smlouva se společností BPA, která po letech spolupráce s českou extraligou přebírá marketingová práva i nad reprezentací. Do hokejové kasy má do konce června 2013 připlout krásných 485 milionů. Dodržení lukrativní smlouvy ale může ohrozit těžká finanční situace ve světě. Už v listopadu splátky extraligovým klubům poprvé nepřišly včas.
„Zaznamenali jsme čtrnáctidenní zpoždění, pokud jde o cashflow. Ale máme silné a dlouhodobé partnery, v plnění závazků zatím nevidím problém," říká ředitelka agentury Jana Obermajerová.
Kluby z nejvyšší soutěže přesto musejí výrazně škrtat. Pro navýšení vstupného, které by mohlo propad zvolnit, jak se zdá, není prostor. Sparta i Zlín už ohlásily výrazné zeštíhlení administrativního aparátu.
„My máme tuto sezonu ještě pokrytou. Ale v té příští bude muset výrazně šetřit každý klub a jinde než na hráčích to prakticky nejde," tuší obchodní ředitel posledního mistra Slavie Ladislav Blažek.
„Platy v nejvyšší soutěži jsou dlouhodobě přemrštěné, absolutně neodpovídají ekonomické situaci v zemi," tvrdí Král. A na novou finanční situaci si budou muset zvyknout i kluby. „Ve světě to jsou normální obchodní společnosti, které když nedokážou vydělat, zkrachují. Budeme si na to muset zvyknout i u nás," nebere si servítky hokejový šéf.
Cestou z krize je podle něho nutnost ukončit ve sportu ty prvky socialismu, kterých se za devatenáct let od revoluce nepodařilo zbavit. „Sport byl postaven na dotacích a je dodnes. Pořád se požaduje, aby to někdo dotoval - stát, svazy, města...
V tradičních ,kapitalistických' zemích je to opačně: náklady na výchovu nesou celou dobu rodiče. A ti na to buď mají a dopřejí dítěti nějaký sport, nebo na to nemají a jejich potomci nesportují," vysvětluje Král.
Kdo z kola ven?
Systém přesto až do dnešních dní celkem fungoval. A dokonce si užíval velkého luxusu. Na rozdíl od ostatních států má český hokej dvě profesionální soutěže. „Už léta říkám, že je to nesmysl. Například ve Skandinávii jsou ve druhé lize placeni maximálně tři až čtyři hvězdy týmu," říká ředitel Asociace profesionálních klubů Stanislav Šulc. Peníze, které proudí do hokeje, se tak dělí mezi příliš mnoho klubů.
Nejvyšší soutěž hrálo před rozpadem československého státu dvanáct mužstev. Nyní i bez Slováků jich je čtrnáct. A to v situaci, kdy v zahraničních soutěžích hraje více než dvě stě českých hráčů, výrazně snižuje kvalitu a atraktivnost ligy, která má dopad na sponzory.
„To číslo by opravdu mohlo být nižší. Optimální by bylo tak deset týmů," odhaduje Obermajerová. S tím se ztotožňují i zástupci některých klubů.
„U nás ve Slavii po tom voláme už dlouho. V současné době si ale nedokážu představit, že by to našlo podporu u většiny klubů asociace. Liga je vyrovnaná, i na chvostu tabulky jsou silné týmy," říká Blažek.
Manažerům tedy nezbývá než doufat, že nově zvolené vedení a reprezentační trenér vrátí do českého hokeje i nedávné úspěchy, které byly největším lákadlem pro sponzory. Poslední dva roky se totiž reprezentační výběry vracely z velkých světových akcí vždy bez medaile.
Foto: ČTK
