Už podruhé dokázala vytáhnout fedcupový tým z potíží. Stejně jako v loňském finále proti Rusku i v prvním kole nového ročníku v Rumunsku vyhrála Karolína Plíšková v neděli jak dvouhru, tak čtyřhru. Kouč Jiří Vaněk však svoji svěřenkyni za hrdinku nepovažuje. "Je to zásluha celého týmu, říká.
Karolína znovu prokázala, že umí hrát pod tlakem. Nesesype se. Připravujete ji nějak speciálně na takové chvíle?
Nepřipravuji. Myslím, že se na to se ani připravit nedá. Člověk je buď schopný se s tím poprat, nebo ne. Já bych ji ani jako hrdinku nevyzdvihoval. Pokaždé se to povede někomu jinému. Teď se to povedlo Karolíně, ale zase roky předtím to zvládala Petra Kvitová nebo Lucie Šafářová.
Některé tenistky mají ale problém takové zápasy zvládnout, sráží je nedůvěra v sebe sama, často dávají najevo emoce, čímž nechtěně podpoří soupeřku. Jak pracujete s touto stránkou vy?
Když máme volnou chvilku, snažím se s Karolínou o tenise mluvit. U ní nejde, abych jí diktoval, co musí dělat, jak se musí chovat a jak dýchat. Snažím se na konkrétních momentech ukázat, že bylo špatné ukázat emoce, protože soupeřka to vidí a může se zvednout.
Na první pohled se zdá, že Karolína působí na kurtu sebejistě a vyrovnaně. Je to jen zdání, které klame?
U ní se ten souboj odehrává vevnitř. Občas vypadá, že jí to nezajímá, ale bojuje s tím vevnitř a pak se to projeví, že někdy bouchne raketou. Jsem rád, že už to není každé střídání, ale stane se to jednou za set nebo zápas. Myslím, že i sama Karolína tím, jak tenisově i lidsky dospívá, vidí, že jí mlácení raketou škodí. Občas ulítne, ale emoce musí z člověka ven a je lepší, když rozmlátí raketu, než když bude na kurtu celý zápas pofňukávat.
Dříve jste trénoval Barboru Strýcovou, ta je naopak hodně emotivní. Snažil jste se jí také zklidnit?
Bára je jiný typ hráče. Živel. Vlítne na kurt a musí u toho projevovat emoce, komunikovat s lidmi. Potřebuje se vyburcovat, aby hrála nejlepší tenis. Karolína také hraje nejlepší tenis, když se trochu povzbudí, ale není to tak markantní jako u Báry.
Jiří Vaněk |
*24. 4. 1978 Od roku 1995 hrál na profesionálním okruhu ATP. Na žebříčku dostal nejvýše na 74. místo ve dvouhře a 96. ve čtyřhře. Po skončení kariéry v roce 2010 začal trénovat. Vedl například českou tenistku Barboru Strýcovou, aktuálně je koučem světové třináctky a fedcupové vítězky Karolíny Plíškové. S tou loni pronikl i mezi deset nejlepší tenistek světa. |
Při zápasech WTA můžete chodit za hráčkou na kurt ke konzultacím. Jak obtížné je najít ten správný způsob, jakým s tenistkou mluvit a co jí říct?
To je největší um trenéra na téhle úrovni. S každou hráčkou komunikujete jinak. S Karolínou občas musíte udělat nějakou srandičku, kterou kdybych udělal s jinou hráčkou, která je víc zakousnutá, tak by na mě koukala jako na blázna. Často tu minutu využijeme, abych úplně odvedl pozornost od tenisu, a nakonec to pomůže.
Stalo se vám, že jste špatně odhadl situaci a naopak Karolíně uškodil?
Nestalo. Já už třeba podle očí poznám, když se jí něco z toho, co jí říkám nelíbí. Pak se snažím přehodit téma. Minuta, kterou spolu na kurtu máme, je strašně krátká. Spíš je tam snaha hráčku nakopnout a vštípit jí, že je dobrá, protože tenistky mají tendenci o sobě během zápasu pochybovat.
Karolína loni nakoukla do nejlepší světové desítky, teď podruhé zachránila fedcupový tým. Jak těžké je vypořádat se s rostoucím tlakem na výsledky?
Snažím se Karolíně vysvětlit, že nejdůležitější na tenise je pokora. Aby tomu vždy dávala sto procent, jako když se drápala nahoru. Tenis není fotbal nebo hokej, kde podepíšete kontrakt na osm let a máte jasně danou smlouvu. Jeden rok se můžete dostat do desítky a druhý třeba propadnout na padesátém místo na světě. Podívejte se na Bouchardovou (kanadskou tenistku Eugenii Bouchardovou, pozn. red.). Uděláte z člověka hvězdu, stoupne mu to do hlavy, poleví v tréninku, má spoustu jiných aktivit a může ho to semlít.
Krize jsou v ženském tenise docela časté. Co dělat v takových chvílích, abyste ji jako kouč dostal zpět do pohody?
Snažíme se od tenisového stresu občas utéct. Chci, aby si uvědomila, že je to pořád jenom sport. I sama Karolína říká: "Hlavně se z toho nepodělat." Musím zaklepat, že má dobrou psychiku a zatím se nám nestalo, že by dlouhodobě tápala a hledala formu. To vždy byla otázka dvou tří turnajů, než zase začala hrát dobře.
Trenéři mají často obavy ze soukromého života svých svěřenců. Známý je případ biatlonistky Gabriely Soukalové. Jak moc může změna partnera ovlivnit výkonnost?
Do soukromého života se Karolíně snažím nezasahovat. Můžu jí dát rady, ale vím, že mladá holka chce být zamilovaná a asi by nebylo dobré, aby jí do toho trenér moc kecal. Pokud to ale myslí hráčka s tenisem vážně, neměl by ji osobní život moc ovlivňovat ve hře.
Vyrovnávají se muži s osobním životem snadněji?
U mužů je jednodušší, že se partnerky přizpůsobí. Že si je mohou vzít na turnaje, což jim pomůže. Ale když mají holky partnera, který dělá vlastní kariéru, málokdy se obětuje. Pro holky je to hodně těžké.