Ať už Gabrielu Koukalovou milujete, či nenávidíte, jedno bývalé závodnici upřít nelze. Její stabilní výsledky a pravidelné umístění na stupních vítězů byly důvodem, proč si český fanoušek zamiloval biatlon. Jenže kde ty loňské časy jsou? A komu máme fandit teď?
Italové mají úžasnou Dorotheu Wiererovou, které zdárně šlape na paty Lisa Vittozziová. Ve Finsku se mohou spolehnout na mašinu Kaisu Mäkäräinenovou. Ta dokáže totálně vybouchnout na střelnici, jenže následující závod ujede sokyním o parník. Při absenci Laury Dahlmeierové je to u Němců slabší, přesto Benedict Doll s Arndem Peiffer celkem pravidelně figurují v první desítce. Slovenští sousedé se opírají o úspěchy Anastasie Kuzminové doprovázené stoupajícími hvězdami sestrami Fialkovými. Francouzi mají fenoména Fourcada, Chevalierovou, Bescondovou. Norům pravidelně dělají radost bratři Bø... A takhle bychom mohli pokračovat.
A co na to český biatlon? Ten aktuálně připomíná zmar a trápení. Reprezentantům se občas podaří zaběhnout pěkný čas, ten však nepodpoří přesnou střelbou. Na rány ze svých malorážek se spolehnout v žádném případě nemohou, přestože tým posílila expertka Kateřina Emmons. Chyb je zkrátka až moc a na lyžích to nejede zase tak dobře, aby se daly dohnat.
A na lepší časy se nejspíš bohužel neblýská, minimálně letos to na žádnou velkou parádu nevypadá. Jistě, biatlonisté se mohou potýkat s nedostatkem formy a na konci sezóny fanouškům vytřít zrak, nicméně zatím tomu nic nenasvědčuje. Občas sice v záplavě umístění za první dvacítkou přijde něco připomínající prozření, ale jakákoliv stabilita tomu schází.
Ženy nestíhají
Nesváry plápolající mezi Gabrielou Koukalovou a Veronikou Vítkovou vyplouvají na povrch snad ještě nyní. Po ukončení závodní kariéry Koukalové to vypadalo, že by třicetiletá rodačka z Vrchlabí mohla procitnout a stát se tahounkou ženského týmu. Procitla, jenže jen na chvíli. Letošním nejlepším umístěním z individuálního závodu je čtrnácté místo ze stíhačky z Hochfilzenu, s čímž rozhodně nemůže být spokojena.
Zbytek ženského týmu stojí na dvou kamarádkách a nerozlučné dvojici Markétě Davidové s Evou Puskarčíkovou. Mladší z parťaček by mohla být příslibem do budoucna, "Makula" sezonu začala velmi slibně, třetím místem ve slovinské Pokljuce. Jenže jedna vlaštovka jaro nedělá a dvaadvacetiletá závodnice se od té doby spíš trápí. Jistě, je mladá a osobně věřím tomu, že fanouškům udělá ještě hodně radosti, potenciál rozhodně má. Nicméně podívejte se na úspěchy jen o rok starší Italky Vittozziové. Rozdíl tam bohužel je výrazný.
Sympatická blondýnka Puskarčíková dokáže přesně a rychle zastřílet. Nebo dobře zaběhnout. Sejde se ji to spíš výjimečně, což je škoda převeliká. Ženské kvarteto pak doplňuje čtyřiadvacetiletá Jessica Jislová. Ta dokáže pomoct štafetě, kde byla ucházející náhradou za Lucii Charvátovou. V individuálních závodech toho bohužel moc nepředvedla.
Co na to muži?
Rodák z Ústí nad Orlicí Michal Šlesingr nedávno oslavil pětatřicáté narozeniny a na desítku nejlepších dosáhl naposledy loni v Rupholdingu. Vzhledem k věku, zdravotním potížím a výsledkově slabším výkonům poslední doby nelze očekávat nárůst výkonnosti. "Boušek" toho pro český biatlon udělal mnoho, je však nejspíš otázkou času, kdy bude následovat Jaroslava Soukupa a ukončí kariéru.
S Ondřejem Moravcem jde o téměř totožný příběh. O rok mladší závodník ještě dokáže překvapit, jde však už jen o střípky ustupující slávy. Moravcovi k úspěchu chybí rychlejší běh, aby mohl pomýšlet na umístění mezi nejlepšími, musí se sejít všechny atributy potřebné k úspěchu. A na to v dnešní silné konkurenci nelze spoléhat.
Stříbrný medailista z Pchjongčchangu rozhodně nezažívá dobrou sezónu. Sedmadvacetiletý Michal Krčmář vloni navnadil fanoušky na olympijských hrách, kde ho jen těsně minula příčka nejvyšší. Jenže dobrou formu nezužitkoval, v celkovém hodnocení světového poháru skončil na sedmačtyřicáté příčce. A přestože dokáže předvést famózní finiš a zatopit těm nejlepším, letos se trápí. Snad jde o stav pomíjivé a Krčmář se ještě dokáže poprat o medaile. Rozhodně na to má.
Velkou nadějí do budoucna by se mohl stát Jakub Štvrtecký. Teprve dvacetiletý reprezentant ze Vsetína ve světovém poháru v loňské sezoně startoval pouze jednou, letos už potřetí za sebou. V Novém Městě se nezalekl atmosféry domácí půdy a dojel si pro krásné osmačtyřicáté místo. V Oberhofu do spritu dokonce startovat jako nejmladší z celého závodního pole, zázrak se však nekonal. Mladík dojel sto třetí, talent ovšem má. Příslib do budoucna by byl, letos však český biatlon nejspíš nespasí ani Štvrtecký.
