Krásné chvíle, ale i zdravotní překážky a psychické strasti prožívala Veronika Vítková s biatlonem. Teď je vše u konce. Nostalgii po malorážce s běžkami možná jednou pocítí, ale teď je ráda a těší se na mateřství.
Dnes seděla celé dopoledne s telefonem u ucha a dávala jeden rozhovor za druhým. Zatímco po závodech občas odpovídala stroze, tentokrát zněla uvolněně a vyrovnaně. "Všechno ze mě opadlo, je to velké ulehčení," řekla ČTK.
Medaile sbírala od dorosteneckého věku a mezi ženami se na dlouho usadila mezi špičkou. Cenné kovy slavila na olympijských hrách, mistrovství světa i ve Světovém poháru, ať už individuální či ze štafet, ale žádnou medaili nechce stavět nad jinou. "Byly to krásné chvíle, kterých jsme dosáhli, já nebo společně," řekla Vítková.
Biatlon naplňoval její život od páté třídy. "Takže nějaký stesk přijde, ale v tuhle chvíli jsem ráda, že jsem to mohla rozseknout," řekla jednatřicetiletá Vítková. Chybět jít nebude každoroční dřina, kterou musela podstupovat v přípravě.
Konec kariéry se neúprosně blížil. Po olympijském bronzu ve sprintu v Pchjongčchangu v únoru 2018 začala mít dýchací problémy, který vyvrcholily v uplynulé zimě. Odjela jen jeden závod a další nedokončila, pak už nezávodila. "Celé jaro a léto trénujete, abyste závodili, já však od prosince stála. Bylo to těžké."
Už před úspěšnou olympiádou nebylo její tělo v nejlepším stavu. Po testovacím závodu v Koreji v roce 2017 dokonce zkolabovala, ale dokázala se zvednout jako mnohokrát předtím. Její kariéru ovlivňovaly především následky zánětu mozkových blan z léta 2009, které pociťovala se střídavou intenzitou další čtyři roky.
Perfekcionistka, která měla vždy ráda jasný plán, prožila i neklidný rozchodem s trenérem Jindřichem Šikolou. Ten ji vedl devět let do olympiády v Soči. Nyní ví, že byl jejím osudovým koučem. "Přesně tak," uvedla na svazovém webu a dodala, že si váží všech trenérů, s kterými kdy pracovala. "Každý mi něco dal."
Ač končí s biatlonem i kvůli vleklým dýchacím problémům, kvůli kterým nemohla v posledních dvou letech trénovat a závodit ve vyšších intenzitách, v běžném životě by omezení mít neměla. "Z tohoto pohledu je vše v pořádku," ujistila.
Milovnice lezení po skalách a skialpinismu si v posledních dnech užívala příchodu jara. "Udělali jsme v březnu okolo baráku práce jako nikdy předtím," řekla. Ze sportovkyně se nyní stává paní domu. "Současná doba mě naučila líp nakupovat. Dřív jsem na to neměla čas, protože jsem vždycky někde lítala."
Rodit by měla na přelomu listopadu a prosince. Otázkou je, jestli do té doby stihne svatbu. "To se musíte zeptat někoho jiného," rozesmála se do telefonu s tím, že přítel Marek Lejsek ji ještě o ruku nepožádal. "Na svatbu se nás ptá každý, ale teď na to není doba, na svatbu může jenom deset lidí."
Na start už se v roli matky vracet nechce. V budoucnu by se ale mohla postavit třeba na střelnici coby trenérka, i když o tom zatím neuvažovala. "Ale myslím si, že bych měla třeba dětem co předat. Uvidíme, co přinese čas," pronhlásila Vítková.
