Stížnost čtyřiadvaceti redaktorů České televize, kteří na podzim obvinili vedení zpravodajství z cenzury a ovlivňování některých reportáží, nebyla podle Rady ČT oprávněná. Rada to odhlasovala na svém zasedání. Podle Daniely Drtinové, která je jedním z kritiků údajných zásahů do vysílání, nebyla vůle podnět skutečně prošetřit.
"Rada konstatuje, že nelze seznat, natož potvrdit, zda došlo k nestandardním editorským zásahům do zpravodajství ČT... ... neshledala žádné porušení objektivity a vyváženosti ve zpravodajství ČT jako celku ve smyslu zákona a kodexu ČT," zaznělo v usnesení rady.
"Určité napětí a neklid ke zpravodajství patří. Pokud by tomu tak nebylo, nebylo by to normální," uvedl radní Jiří Závozda, který radě usnesení předkládal. Rada zároveň vzala na vědomí informace ředitele ČT Petra Dvořáka, který slíbil, že dojde ke změně organizační struktury ve zpravodajství veřejnoprávní televize a bude pokračovat interní audit.
"Rada v podstatě došla ke stejnému závěru, ke kterému jsem došel já. Je dobře, že k tomu měla nezávislé zhodnocení dalších, co se k tomu vyjádřili. My budeme pokračovat v těch krocích, které jsem předestřel již na minulém zasedání," řekl agentuře ČTK Dvořák.
"Nebyla vůle podnět skutečně prošetřit a dobrat se toho, za k ovlivňování ve zpravodajství docházelo," sdělila Drtinová. Rada je přitom podle ní orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje své právo kontroly. "Především ve vztahu k veřejnosti selhala a naopak pomohla ten problém zamést pod koberec," dodala moderátorka.
Podle odboráře Adama Komerse, dalšího z kritiků, kteří jsou pod stížností radě podepsáni, rada rozhodla, aniž by sama cokoli šetřila, tím že přijala stanovisko generálního ředitele Dvořáka. "Je třeba to vzít na vědomí, protože žádný opravný prostředek proti tomu neexistuje. Zda rada jako celek posoudila tento podnět nestranně, seriózně a odpovědně, je teď otázka spíš pro Poslaneckou sněmovnu PČR, která jednotlivé radní volí a schvaluje i výroční zprávy Rady ČT, jestli takovou kontrolu fungování televize veřejné služby považuje za dostatečnou a korektní," uvedl ve svém stanovisku Komers. V této souvislosti je podle něj zajímavé například stanovisko Etické komise Syndikátu novinářů ČR, které naznačuje porušení zákona i kodexu ČT v některých případech, které podnět redaktorů uvádí.
Před svým rozhodnutím rada prostudovala kromě stížnosti čtyřiadvaceti redaktorů i stanovisko ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala, několik analýz společnosti Media Tenor, obsahovou analýzu zpravodajství Josefa Formánka, stanovisko Milana Šmída či etického panelu ČT.
"Obdrželi jsme kilo a půl složitých textů, statistických výstupů a grafů. Než jsem se tím prolouskal, ztratil jsem asi čtvrt dioptrie," uvedl radní Antonín Bajaja. Až na drobné výjimky z textů ale podle něj nicméně vyplývá, že k pochybením nedošlo. "Hlavní problém sporu vidím především v mezilidských vztazích, případně v problémech s komunikací," uvedl Bajaja s tím, že snaha vedení ČT by se měla zaměřit především na jejich zlepšení. "Ačkoli ve velkém společenství plném ambiciózních a tvůrčích iniciativ se to může zdát skoro nemožné, například v Divadle na Vinohradech v šedesátých letech se to povedlo," dodal.
Předseda rady Milan Uhde sice pro usnesení také zvedl ruku, ovšem navrhl stížnost redaktorů podrobit dalšímu přezkoumání. Podle něj je škoda, že nezačala pracovat komise odborníků, která původně stížnost měla prošetřit a navrhl, aby vznikla nová komise. Dva členy do komise by jmenovala rada, dva členy ředitel ČT a dva redaktoři, kteří sepsali stížnost. Společně by si pak zvolili svého předsedu. Uhdeho návrh ale hlasováním rady neprošel. Ze čtrnácti radních pro hlasovali pouze čtyři.
Uhde také oznámil, že k Drtinové a Komersovi, kteří až dosud jako jediní ze stěžujících si redaktorů zveřejnili svá jména, se jmenovitě připojila také moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová.
Nepochodil ani radní Radek Mezuláník, který navrhl vlastní prohlášení, podle nějž v celé kauze došlo k selhání vedení ČT v čele s ředitelem Dvořákem. Mimo jiné ředitele ČT vyzval, aby zrušil své nařízením, které zaměstnancům ČT zakazuje hovořit o své práci na sociálních sítích. Zároveň navrhl debatu o veřejnoprávní televizi na půdě parlamentu.
Celou situaci v říjnu odstartovalo čtyřiadvacet redaktorů, kteří po Radě ČT žádali, aby prošetřila zda ve zpravodajství veřejnoprávní nedochází k cenzuře a ovlivňování některých příspěvků ve prospěch politiků.
