Průzkum
V ČR kouří stále méně a méně lidí

Kuřáků v ČR podle výzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ) z loňského roku v posledních sedmi letech ubývá, zejména mezi mladými. Aspoň příležitostně si podle výzkumu zapálí cigaretu méně než čtvrtina starších 15 let. Lidé si více uvědomují rizika kouření. Na dnešní tiskové konferenci to řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, Úřadu vlády a SZÚ. Ministerstvo financí navrhuje v letech 2021 až 2023 každoroční růst spotřební daně na tabák o pět procent. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jde o dobrý krok, protože cena cigaret je pro jejich spotřebu zásadní faktor.

"Průzkum potvrdil trend snižování kouření u věkové skupiny 15 až 24 let, protože tam se tvoří návyky pro celý život. Těžko se odnaučí kouřit někdo, kdo kouří 40 let," řekl ministr. Zatímco v roce 2017 kouřilo 35 procent mladých mezi 15 a 24 lety, loni to bylo 23 procent. Vojtěch dále řekl, že je třeba věnovat pozornost i alternativám klasických cigaret a jejich oblíbenosti u mladých, k čemuž podle ministra přispívá i reklama. "Bohužel i propagace od youtuberů a dalších, což nedává nejmladší generaci dobrý příklad," dodal.

Poslední den v květnu je připomínám Světový den bez tabáku, jeho letošním cílem je podle Vojtěcha ochrana dětí a mladistvých před závislostí na nikotinu. "Vytváří se u nich až sedmkrát rychleji než u dospělých," řekl Vojtěch. Přitom mozek člověka včetně center pro rozhodování se vyvíjí podle Adama Kulhánka z Klinika adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1.LF UK a VFN) až do 25 let.

Právě proto se na ně podle odborníků tabákové společnosti nejčastěji zaměřují. K nárůstu užívání cigaret podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové odchází podle studií v 15 letech, často při přechodu na střední školu. Podle vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN Evy Králíkové si jen jeden z deseti aktivních kuřáků zapálil poprvé až po osmnáctých narozeninách. První cigaretu děti zkouší nejčastěji v deseti až dvanácti letech, uvedla v tiskové zprávě centra.

Kouření dělají reklamu mnozí influenceři na sociálních sítích

"Kromě klasických metod jsou to v poslední době hlavně sociální média, kde působí placení influenceři, aniž je jejich videa označená jako reklama. Snaží se vzbudit dojem, že kouření či užívání zejména zahřívaného tabáku znamená zdravý životní styl nebo že kouření vodní dýmky neškodí," uvedla Králíková. Podle Kulhánka dostupná reklama zvyšuje pravděpodobnost, že děti začnou kouřit. Rodiče by se podle odborníků měli zaměřit na to, jaké influencery děti na sociálních sítích sledují a diskutovat s nimi o tom.

Podle průzkumu více než 21 procent mužů a přes 15 procent žen kouří denně, většinou klasické cigarety. Nejčastěji mezi deseti a 14 cigaretami denně, ale roste i užívání alternativ. "Tváří se jako 'zdravé', méně škodlivé a bohužel tomu tak mnohdy není," řekl ministr. Elektronické cigarety užívá méně než pět procent, mezi mladými do 24 let asi desetina kuřáků. A pětina z nich nikdy nekouřila tabák. Naopak téměř polovina uživatelů e-cigaret kouří i klasické. Výrobky zahřívající tabák používají asi tři procenta respondentů. Podle Kulhánka zatím chybí studie o jejich vlivu na zdraví. "Ukazuje se, že aerosol ze zahřívaného tabáku obsahuje méně škodlivých látek než kouř z cigaret. Ale obsahuje zase jiné škodliviny, nejde je proto označit za zdravé," řekl.

SZÚ mapuje spotřebu tabáku a alkoholu v populaci každoročně. Proti loňskému roku poklesl počet příležitostných kuřáku o 3,6 procenta. "Poměrně vysoké procento lidí je stále vystaveno tabákovému kouři na pracovišti, přestože před třemi lety došlo k poměrně významnému omezení kouření ve veřejném prostoru," uvedl. Je to asi 16 procent zaměstnanců, mezi nekuřáky 13 procent. Přitom to podle Marie Nejedlé z Centra podpory veřejného zdraví SZÚ odporuje platné legislativě.

Zhruba třetina lidí se podle ministra pokusila v posledním roce přestat. Podle Králíkové by sedm z deseti dospělých kuřáků raději nekouřilo. Zvyšuje se také informovanost o zdravotních rizicích včetně několika druhů rakoviny. Téměř pětina úmrtí v ČR se podle odhadů připisuje kouření cigaret. Náklady na kouření cigaret pro systém veřejného zdravotního pojištění jsou podle odhadů kolem 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá.