První evropští zemědělci vytlačili lovce a sběrače

V dlouhém sporu o to, zda původní obyvatelé Evropy pouze převzali zemědělství od svých jihovýchodních sousedů, nebo zda museli ustoupit jejich invazi, získali zastánci druhého z názorů další cenné body.

Zemědělství se z Blízkého východu nejprve rozšířilo přes Turecko a Bulharsko na území dnešního Maďarska, odkud expanze před 7500 lety rychle pokročila na východě až do dnešní Ukrajiny, na západě na území Francie. Ale šířila se nová technologie pouze učením, nebo ji na nová území přinášeli migrující lidé? A mísili se s původním obyvatelstvem, nebo ho vytlačovali?

Vztah mezi původními lovecko-sběračskými skupinami a prvními zemědělci zaměstnává už po celá desetiletí archeology, antropology, jazykovědce a čím dál více také genetiky.

Německo-britský vědecký tým srovnal DNA odebranou z koster dávných lovců a sběračů, žijících v Evropě po ústupu pevninského ledovce před jedenácti tisíci lety, s DNA prvních evropských zemědělců. Vůbec poprvé se tak někdo podíval na genetické rozdíly mezi těmito dvěma populacemi. Součástí analýzy bylo i srovnání s DNA dnešních Evropanů. Výsledky zveřejnil ve své on-line verzi časopis Science.

Autoři dospěli k názoru, že první evropští zemědělci nebyli potomky lovců a sběračů. „Zdá se, že zemědělci patřící ke kultuře lineární keramiky přišli do střední Evropy z oblasti dnešního Maďarska před 7500 lety a zpočátku se s původním obyvatelstvem nemísili," říká Barbara Bramantiová z Univerzity Johanna Gutenberga v německé Mohuči, hlavní autorka výzkumu. „Je to překvapivé, protože mezi starousedlíky a novými přistěhovalci existoval kulturní kontakt, ale, jak se zdá, žádná genetická výměna."

Kde jsou naše kořeny?

Dnešní Evropané mají s původními lovci a sběrači geneticky jen málo společného. Zdá se, že lidé, kteří do Evropy dorazili z africké kolébky před 45 tisíci lety a postupně vytlačili neandertálce, náporu zemědělců neodolali a v následujících generacích zanechali svůj genetický otisk jen minimálně.

ČTĚTE TAKÉ: Neandertálcům prý nezlomilo vaz klima, ale naši předci

Srovnání DNA prvních zemědělců a moderních Evropanů však také odhalilo, že některé typické znaky v genech dnešních obyvatel Evropy musejí pocházet ještě odjinud. To znamená, že nejsme čistými potomky prvních zemědělců. Svou roli zřejmě sehrály pozdější migrace.

K závěru, že zemědělství se šířilo spolu s lidmi, nikoli pouze kulturním přenosem bez fyzické migrace, dospěla minulý týden také dvojice britských antropologů. Ti pro změnu porovnávali tvary lebek pravěkých lidí a své závěry publikovali v časopise PLoS ONE.

Foto: profimedia.cz, Joachim Burger