Znaky na kostře naznačují starobylý původ hobita z Flores

Časopis Nature přináší nové důkazy o tom, že kostry trpasličích lidí nalezených na indonéském ostrově Flores patří samostatnému druhu člověka. A možná jde o druh ještě starobylejší, než odborníci dosud soudili. Rodí se antropologická senzace století?

Lidé z  Flores, jejichž kosterní pozůstatky byly objeveny v roce 2003, měřili jen něco přes metr a mozek měli velikosti grapefruitu. Dostali jméno Homo floresiensis, média je překřtila na hobity. Ostrov obývali ještě před 18 tisíci lety, tedy dlouho po vyhynutí neandertálců. A snad ještě déle.

Možná se tváří v tvář potkali s příslušníky našeho druhu Homo sapiens. Na okolních ostrovech ostatně dodnes kolují mýty o „trpaslících z pralesa", i když jejich reálný základ je sporný. Nicméně skutečnost, že jiný druh člověka přežil do doby před pouhými několika tisíci lety, lze v každém případě považovat za senzaci.

Šest let trvající spor

Odpůrci teorie o samostatném druhu tvrdí, že se jedná o zdegenerované příslušníky druhu Homo sapiens - o jedince stižené poruchou růstu a mikrocefalií, tedy nedostatečně vyvinutým mozkem. Další odborníci soudí, že se jedná o samostatný druh, který však vznikl relativně nedávno z Homo sapiens.

Postupně však přibývají důkazy o tom, že původ hobitů je starší. Zpravidla se jako o hobitím předkovi mluví o druhu Homo erectus, který zhruba před dvěma miliony let opustil Afriku a kolonizoval eurasijský kontinent. Na území dnešní Indonésie dorazil asi před 1,6 milionu let.

Nyní se však zdá, že by původ hobita mohl sahat ještě dále do minulosti.

Malý mozek? Nic nemožného

Eleanor Westonová a Adrian Lister z londýnského Přírodovědného muzea v Nature dokazují, že nepatologické zmenšování mozku v průběhu evoluce není nic nemožného nebo nepravděpodobného. Podobný proces proběhl například u dvou vyhynulých druhů trpasličích hrochů.

Autoři se domnívají, že hobit se vyvinul z druhu Homo erectus, který se na izolovaném ostrově postupně zmenšoval. Ale připouštějí, že se může jednat i o potomka druhu Homo habilis, tedy nejstaršího známého příslušníka rodu Homo, který Afriku opustil ještě před Homo erectus a na indonéské ostrovy dorazil už před 1,8 milionu let.

Primitivní chodidlo

Právě pro hypotézu o vývoji hobitů z druhu Homo habilis přinášejí doklady autoři druhého článku v Nature. William Jungers z newyorské Stony Brook University s kolegy zkoumali hobití chodidlo a objevili řadu primitivních znaků, jimiž Homo floresiensis připomíná spíše australopitéky než moderního člověka.

Chodidlo je v poměru k celé dolní končetině velmi dlouhé a postrádá klenbu. Palec už sice nebyl v opozici k ostatním prstům, byl však poměrně krátký. Hobit sice prokazatelně chodil po dvou, ale určitě nepatřil ke zdatným běžcům.

Podle autorů studie je přitom značně nepravděpodobné, že by se tyto primitivní znaky objevily sekundárně na chodidle moderního typu. To by znamenalo, že hobit se vyvinul z ještě staršího druhu hominida než byl Homo erectus. Vážným kandidátem je právě Homo habilis.

Foto: profimedia.cz, William Jungers