Vědci z Fakulty aplikované informatiky a Fakulty logistiky a krizového řízení zlínské univerzity vyvinuli systém předpovědi nebezpečí vzniku přívalových povodní. Aplikace FLAPRIS umožní významné zpřesnění předpovědi, ať už z hlediska aktuálního stavu nebo predikce na 30 minut dopředu. Novinářům to řekl hlavní řešitel projektu David Šaur, který se zabývá meteorologií. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydává výstrahy pro území obcí s rozšířenou působností (ORP), výhodou nového systému je míra zpřesnění pro úroveň obcí, uvedl Šaur.
Aplikace počítá s terénem v daném místě, sklonem, druhem půdy i její nasyceností a schopností absorbovat vodu. Dokáže vypočítat, kudy v případě přívalových povodní poteče voda a v jakém množství. Zapojena je také umělá inteligence.
"Aplikace je zaměřena na přívalové povodně, kdy velké množství srážek spadne v jeden okamžik na malém území. Voda často stéká z kopců, bere s sebou bahno. Aplikace zná, jaký je tam typ půdy, jaká je její nasycenost a předpovídá, jaké je riziko, jestli je vysoké nebo nízké a které území je ohroženo," uvedl řešitel projektu Jakub Rak, který se zabývá krizovým řízením. Informace mohou pomoci krizovému řízení k přípravě na blížící se lokální přívalové povodně. Lidé v dané obci mají většinou historickou zkušenost, kudy voda v případě přívalových povodní teče. Při řízení na úrovni ORP a kraje však pracovníci krizového řízení nemohou detailně znát všechny lokality, uvedl Rak.
Aplikace mapuje Zlínský kraj, letos v létě ji poprvé mohl využít i zlínský krajský úřad. "Spolupracujeme s krajským úřadem, využíváme data z jejich meteorologického radaru," uvedl Šaur. Systém se využívá od května do září, kdy se vyskytují letní bouřky a přívalové srážky. "Software je hotový a ladí se, nastavuje se také radar. Přívalových povodní jsou v regionu desítky, musíme je zmapovat, jak reálně vypadaly a zpětně porovnat s predikcí aplikace," uvedl Rak. Tvůrci aplikace mají zatím zmapovaných osm událostí a získávají informace k dalším a doplňují data. Letos v červnu byly například přívalové povodně ve Valašských Kloboukách, Luhačovicích, Biskupicích, Zlíně či Fryštáku na Zlínsku. Data k výjezdům dodávají i hasiči. "Potřebujeme nasbírat desítky událostí, abychom ověřili spolehlivost. Testování potrvá asi rok. Zatím podle výsledků, které máme, se ukazuje, že by spolehlivost mohla být poměrně vysoká," uvedl Rak.
Myšlenka na vytvoření systému vznikla v roce 2021, kdy byla ve Valašských Kloboukách na Zlínsku přívalová povodeň a tvůrci aplikace mluvili o možném systému, který by dokázal události předpovídat. Tým, do kterého patří také Tomáš Tureček, který má na starosti umělou inteligenci a programování, podal projekt a zabýval se systémem v letech 2022 a 2023. Z ministerstva vnitra dostali dotaci přes deset milionů korun, uvedla mluvčí univerzity Petra Svěráková.
Po ověření funkčnosti systému na desítkách vzorků by jej tvůrci rádi nabídli ČHMÚ. "Rádi bychom s ČHMÚ projednali možnost zařazení pod systém integrované výstražné služby," uvedl Šaur. Systém by se mohl rozšířit na další území, metodika by se využila i na zbytek země. Tvůrci aplikace chystají také systém pro detekci tornád. Chtějí se rovněž účastnit mezinárodního projektu, kde se budou zabývat detekcí nebezpečí sesuvu půdy.
