Experiment, který ukázal, že bahno bohaté na vodu teče v simulovaných podmínkách Marsu podobně jako láva na Zemi, je jen počátek. Budou nutné další výzkumy. Popularizace vědy je součástí práce vědce. Oslovit toho, koho věda nezajímá, je výzva. V rozhovoru to řekl Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd (AV) ČR. Tým vedený Brožem vzbudil v pondělí pozornost výzkumem, který potvrdil, že je na Marsu možný bahenní vulkanismus. Studii o objevu publikoval prestižní vědecký časopis Nature Geoscience a zaznamenal ohlas v Česku i v zahraničí.
"Chtěl bych si nadále 'hrát s bahnem'. Udělali jsme výzkum, který dosud nikdo neprovedl, ale to byl 'první výstřel'," podotkl Brož. Vědec řekl, že nyní vylili kyblík s bahnem v nízkotlaké komoře, na Marsu se ale "kyblík nevylije". Chce připravit sofistikovanější pokus, při němž bahno vyvěrá zespodu. Provést to ve vakuové komoře je ale podle něj extrémně složité.
"Také bychom měli tlačit bahno, které má v sobě méně vody a teče hůře. Pravděpodobně se bude chovat úplně jinak než to, se kterým jsme pracovali," zdůraznil Brož a dodal: "Na Zemi to nebude takový rozdíl. Obojí bahno nakonec poteče. V podmínkách Marsu ale v sobě bude to špatně tekoucí bahno držet bublinky plynu z vaření. Začne bobtnat jako při pečení chleba." Rád by experimentoval i s bahnem bohatým na soli, o nichž se ví, že na Marsu existují. Mohou podle něj ovlivnit mrznutí. "A chceme doložit, že to, co jsme viděli v laboratoři, je i někde na povrchu Marsu. Že se tam ta laboratorní hříčka historicky odehrála," doplnil.
Brož uvedl, že zájem, který studie vzbudila, mu do práce vědce zřejmě příliš nezasáhne. Připustil ale, že má citační potenciál a může mu někam "otevřít dveře". "Publikace má poměrně velkou šanci na to, že bude hodně citována. Jakmile vám vyjde článek v takovém časopise, nasbírá deset až 20 citací za rok. To je v mém oboru, kde má průměrná publikace jednu dvě citace za rok, docela dost," řekl.
Brožova "cesta k Marsu" byla podle jeho slov poměrně dlouhá. Studium astrofyziky opustil, poté absolvoval ekologicko-geologický obor a do výzkumu rudé planety se pustil i díky studentské stáži v Německu. Uvedl, že i doktorátem "proplul" jako samorost. "To, co dělám, planetologie, je extrémně specializovaná část vědy," řekl Brož. Dodal, že jako geolog si také doplňoval znalosti o planetách konzultacemi se zahraničními kolegy, na konferencích a on-line.
Popularizaci vidí jako součást své práce. "Vědci by měli umět informovat o tom, co dělají," míní. Jako popularizátor se Brož podílel třeba na flašinetu deskové tektoniky či výukové sérii, kterou AV spustila v době zvláštních opatření kvůli koronaviru. Vědec uvedl, že rád vymýšlí cesty, jak oslovit nové publikum. "Je snadné 'přesvědčovat přesvědčené'. Výzva je oslovit lidi, kteří neví, že chtějí o vědě něco vědět," uzavřel vědec.
