Čína načerpala palivo do nepilotované rakety Dlouhý pochod, která má ve čtvrtek dopravit na oběžnou dráhu kolem Země první modul budoucí čínské vesmírné stanice Nebeský palác (Tchien-kung).
Podle čínských médií bude "startovací okno" ve středisku Ťiou-čchüan v poušti Gobi v severozápadní provincii Kan-su otevřeno od 21.16 do 21.31 místního času (od 15.16 do 15.31 středoevropského času).
Experti budou zhruba 40 minut po startu vědět, zda modul Tchien-kung funguje správně, napsal čínský list China Daily. To proto, že když zhruba deset minut po startu vystoupí na oběžnou dráhu a rozevře solární panel, bude na odvrácené straně Země a potrvá dalších zhruba 30 minut, než pozemní kontrola bude schopná prověřit, zda všechny systémy fungují. "Všechny přípravné práce před startem byly dokončeny," řekla mluvčí čínského vesmírného programu Wu Pching.
Raketa s modulem měla původně odstartovat dříve tento týden, ale očekávané chladné počasí přimělo kontrolní středisko posunout start na pozdější termín.
Modul vážící osm tun s délkou 10,4 metru a šířkou 3,35 metru by měl na oběžné dráze Země setrvat dva roky a měl by se tam spojit s vesmírnou lodí Šen-čou 8, která odstartuje v listopadu a bude rovněž bez posádky. Modul bude obíhat ve výšce 350 kilometrů nad Zemí, zatímco budou testovány jeho systémy. Lety s lidskou posádkou k němu chce Čína zahájit v roce 2012. Pro případ, že by se čtvrteční vypuštění modulu nezdařilo, už Čína vyrobila záložní modul Tchien-kung 2.
"Tchien-kung 1 má především poskytnout cílové plavidlo pro vesmírná setkání a experimenty s připojováním, primárně vytvořit testovací platformu letů s lidskou posádkou schopnou dlouhodobého fungování ve vesmíru s přechodnou lidskou přítomností, shromáždit zkušenosti pro vývoj kosmické stanice, provádět vesmírné vědecké experimenty, lékařské pokusy a experimenty s vesmírnými technologiemi," dodala Wu.
Čína plánuje na oběžné dráze kolem Země vybudovat během deseti let vesmírnou stanici vážící 60 tun.
Spojené státy, Rusko a další země společně provozují na orbitě Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Washington však již sdělil, že do roku 2017 nebude testovat žádnou novou vesmírnou loď, která by dopravovala lidi do kosmu, a také Rusko uvedlo, že pilotované mise nyní nejsou pro jeho kosmický program prvořadé.
| Čína se v roce 2003, tedy zhruba 40 let po Rusech a Američanech, stala třetí zemí světa, která do vesmíru vlastními silami vyslala svého kosmonauta. V roce 2008 pak její "tchajkonaut" uskutečnil výstup do volného kosmu. Do roku 2013 chce Peking vyslat sondu na Měsíc a vysadit tam robotické vozítko a někdy po roce 2020 i člověka. |
