Antropologové z brněnské Masarykovy univerzity dokončili průzkum první čtvrtiny rozsáhlého pohřebiště takzvaných habánů či novokřtěnců v Přibicích na Brněnsku. Vyzvedli ostatky 27 lidí a několik stovek přimísených kostí. Řekl to Tomáš Mořkovský z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Kromě kostí toho podle něj v habánských hrobech z přelomu 16. a 17. století mnoho k nalezení není. "Jak tomu u protestantů bývá, jedná se o pohřebiště s minimem nálezů. Nevěřili, že by nebožtíkům po jejich smrti mohli ještě nějak prospět a tomu odpovídá i pohřební ritus. Hroby nejsou příliš pietně uložené, v zásypech je řada kosterních pozůstatků z porušených hrobů a z hmotné kultury jsou k nalezení jen záponky a špendlíky na spínání oděvů," vysvětlil Mořkovský.
Vědce teď čeká zpracování získaného materiálu. Stejně jako na vykopávkách se na něm budou v nadcházejícím semestru pravděpodobně podílet i někteří studenti.
"S kolegou provedeme základní analýzy, pak bude hodně záležet na tom, kolik bude na výzkum finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že historie habánů na Moravě je dobře zmapovaná, asi neobjevíme nic převratného. Na takto velkém pohřebišti ale získáme solidní populační vzorek lidí, kteří tu žili," doplnil Mořkovský.
Vědci mohou díky velkému množství kompletních koster zjistit, jak habáni vypadali, zda se nějak lišili od běžné moravské populace, i jaký byl jejich zdravotní stav.
O příštích letních prázdninách se do Přibic antropologové vrátí. "Plocha je na další výzkum připravená, ale výzkum je z dokumentačního hlediska komplikovaný, je tam jistě práce na několik dalších let," doplnil Mořkovský.
Habáni neboli novokřtěnci byli náboženská komunita, která v českých zemích žila v 16. a 17. století. Roku 1622 musela z regionu odejít. Historici její přítomnost zaznamenali například také v Mikulově na Břeclavsku. Novokřtěnci byli proslulí například výrobou keramiky.
